Skutečná Atlantis aneb Megapole klesají rychleji, než rostou hladiny oceánů

Nizozemští vědci vydali nové varování obyvatelům pobřežních velkoměst. Klesají totiž desetkrát rychleji, než o kolik stoupají v důsledku globálního oteplování hladiny světových moří a oceánů.

Uvádí se to v dokumentu nizozemského výzkumného ústavu Deltares, podle něhož může za prudké změny jednoznačně lidská aktivita.

Například největší indonéské město Jakarta se rozrostlo z půlmilionu lidí koncem 30. let na dnešních 10 milionů. Nadmořská výška tam za tu dobu poklesla o plné dva metry, protože odčerpáváním pitné vody z podzemí podloží klesá. Stejné snížení zaznamenalo i Tokio, ale tam samospráva nakonec zavedla drakonická protiopatření. Podobným příkladem jsou Benátky, i když tam jde spíše o dlouhodobý a nevratný geologický vývoj.

„Snížení úrovně zemského povrchu v pobřežních městech má za následek ničivější a delší povodně,“ řekl doktor Gilles Erkens. „Jediným řešením je přestat čerpat podzemní vodu, ale pak musíte pitné zdroje hledat jinde. V Tokiu se to podařilo, ale na mnoha jiných místech to tak nadějně nevypadá,“ dodal autor zprávy.

Rychlá urbanizace a lidské zásahy jsou podle expertů významnějším faktorem než dlouhodobé zvyšování hladin oceánů. Uchránit Jakartu, Ho Či Minovo město, Bangkok a Dháku by podle Erkense stálo ročně miliardu dolarů. Peníze však nejsou a část těchto měst se nakonec potopí pod hladinu moře.

Jakarta sice postavila třicetikilometrovou zeď proti povodním, ale ty mohou být tak silné, že ji prorazí. Deltares odhaduje, že v takovém případě se během 48 hodin octnou pod vodou příbytky jednoho milionu obyvatel.

Jiná města ale nemají šanci ani s protipovodňovými valy. Například malý ostrovní stát Maledivy, který tvoří řetězec 26 atolů, leží v nadmořské výšce pouhých 1,7 metru. Nejhorší scénáře odhadují, že do konce století bude muset své domovy opustit všech 350 tisíc obyvatel. „S nimi zanikne i 2000 let stará kultura,“ dodává ve zprávě Deltares.

Zpracováno ze zahraničního tisku.

autor: rma
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.