V Číně přestala platit politika jednoho dítěte

Podle tchajwanského deníku China Post je jasné, co za touto změnou vládní politiky stojí. V pevninské Číně zpomaluje ekonomika, rychle stárne obyvatelstvo a prudce klesá počet pracovních sil.

I když je Číňánů skoro 1,37 miliardy, snižuje se množství obyvatel v produktivním věku, tedy lidí mezi patnácti a 64 lety. Tyto demografické problémy brzdí kdysi rychlý hospodářský růst.

To je ale jen jeden z důsledků politiky jednoho dítěte a jejího brutálního prosazování. Očekává se, že v kontinentální Číně bude v roce 2030 přes 243 milionů lidí starších 65 let, tedy o 85% více než dnes.

Podle oficiální čínské agentury Sin-chua má změna politiky „vyrovnat rozvoj obyvatelstva a vyřešit problém jeho stárnutí“. Jenže Čína pravděpodobně zjistí, že jen takováto změna nestačí. Čínským občanům rostou platy a peněžité tresty i odměny budou mít na změnu chování stále menší vliv.

Čtěte také

Když země bohatnou, stále víc občanů odkládá rozhodnutí mít děti anebo nechtějí vůbec žádné, aby se mohli soustředit na kariéru a vlastní cíle. V tomto ohledu je zvlášť poučný boj Singapuru, který nejprve snižoval porodnost a pak se ji snažil zvýšit. Ani ta nejúčinnější vládní politika nemusí vést k žádoucímu výsledku.

Singapur zahájil v šedesátých a sedmdesátých letech vlastní cestu k postavení rozvinuté země, ale jeho představitele trápil růst obyvatelstva v poměru k pracovnímu trhu, bydlení, zdravotnictví a další infrastruktuře.

Singapuřané jsou na svou zemi hrdí|foto: Kateřina Procházková

A tak singapurská vláda zahájila kampaň s heslem „chlapec, nebo děvče – dvě děti stačí“. Zlegalizovala potraty, zavedla finanční pobídky pro ženy, které se dobrovolně nechají sterilizovat, a znevýhodnila rodiny s více než dvěma dětmi.

V polovině osmdesátých let se ale ukázalo, že přesvědčovací kampaň byla úspěšná až příliš – předpovídal se nedostatek pracovních sil.

Singapurští vládní představitelé proto začali rodinám nabízet finanční pobídky, aby měly tři děti, a vybízeli ty bohatší k ještě většímu počtu potomků. Zavedli daňové úlevy a přídavky na děti, upřednostnili dotované byty a zrušili sankční opatření pro rodiny s více než dvěma dětmi. Přesto se Singapur potýká s nedostatkem pracovních sil dodnes.

Čtěte také

Singapur je dnes bohatší a převládají v něm rodiny, které dávají přednost menšímu počtu dětí. I tak se ale země úspěšně rozvíjí a podle Světové banky je globální obchodní jedničkou. Stejný úkol bude muset řešit i Čína – jak zvýšit počet pracovních sil a hospodářský růst.

Změnit politiku jednoho dítěte na dvě děti nestačí. Bude také třeba využít potenciálu stárnoucího obyvatelstva. Politika dvou dětí je stejně jako v případě jednoho dítěte nadále symbolem snahy Pekingu ovládat a řídit občany.

Čína už zjistila, že nelze zcela ovládat burzy ani předvídat, jak se budou chovat lidé. Kdyby měla víc sebedůvěry, pochopila by to a dovolila Číňanům, aby žili a soupeřili, jak chtějí, a měli své vlastní úspěchy i neúspěchy, uzavírá tchajwanský list China Post.