Není pravděpodobné, že by se kultivovaný a noblesní člověk dostal na Hrad, tvrdí politolog Tomský

16. únor 2016

Miloš Zeman by měl v březnu oznámit, zda bude v příštích volbách znovu kandidovat na prezidenta. Už dnes se ale objevují jména těch, co by to chtěli, nebo podle jiných měli zkusit. Měl by Zeman šanci obhájit svůj mandát? A jakého prezidenta potřebujeme?

„Potřebujeme prezidenta, který by spojoval politické strany, rovnal konflikty a reprezentoval v zahraničí,“ řekla v pořadu Pro a proti socioložka Jiřina Šiklová.

Podle ní by měl být prezident, zvláště v současné situaci, proevropský. „Malý stát jako ten náš byl vždy na někoho vázán.“

„A mám li si vybrat mezi Putinem nebo Evropskou unií, tak je to jednoznačná volba," dodala socioložka.

Prezident musí zdůrazňovat evropské hodnoty, ke kterým patří i přijmout člověka, který je na útěku. „Patří to také do základních křesťanských hodnot,“ připomněla Šiklová.

„Vzhledem k tomu, že lidé odhlasovali, že prezident je volen vším lidem, tak v Česku prostor pro lidového prezidenta je. Já osobně jsem byla proti přímé volbě prezidenta, protože si myslím, že pak se prezident musí podbízet lidovému vkusu, a těžko může propagovat jiné hodnoty, vyšší.“


Šiklová: „Lidé opravdu o tu funkci nestojí, protože prezident u nás není rozhodující, rozhoduje vláda, Parlament a Senát. To si asi Miloš Zeman uvědomil, proto se stal jakýmsi vtipným nebo pseudovtipným glosátorem dění, čímž bezesporu získává pozornost, ale to je všechno, a to podle mě není úkolem prezidenta.“

Politolog Alexander Tomský souhlasí s tím, jak prezidenta vylíčila Šiklová, ale ještě tento obraz doplnil.


Tomský: „Lidi naopak strašně láká být na Hradě a být prezidentem. Ta aura a majestát tady je. Já to vím o Václavu Havlovi, který o to nesmírně stál. Problémem je, jak se tam má dnes dostat kultivovaný, inteligentní, vzdělaný, moudrý a zároveň lidový prezident.“

„Měl by mít určité chování, určitou etiketu, měl by důstojně prezentovat majestát státu.“

Politolog ale není optimista. „Bohužel, politická scéna naznačuje, že to není příliš pravděpodobné, že by se kultivovaný a noblesní člověk dostal nahoru.“

„Žijeme v politickém rozkladu, kdy je potřeba sjednocovat a být nadstranický, ale je to velmi obtížné,“ soudí Tomský.

Ten je přesvědčen, že dnešní intelektuálové mají velmi vyhraněný postoj vůči světu, často velmi ideologický, který ale rozčiluje velkou část obyvatel. „Najít nadstranický střed není tedy snadné, ale myslím, že to možné je.“

To, že by se lidový prezident musel lidu podbízet, neplatí, říká politolog. „Já věřím, že většina lidí má zdravý, selský rozum.“

„Takzvaná intelektuální elita je v krizi všude ve světě, nejen u nás, a snaží se podbízet prostému lidovému vkusu. Dnes ale lidé žádají nepolitického nebo apolitického prezidenta,“ konstatoval Alexander Tomský.

autoři: Renata Kalenská , oci
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.