Pergamen z košer dobytka a inkoust se zvláštním složením. Jak se vyrábí tóra?
Pražská židovská komunita má po osmdesáti letech novou tóru. Ručně psané svitky, z kterých se předčítá při bohoslužbách, se vyráběly v Izraeli podle přísných pravidel. Ta jsou už stovky let neměnná. Jaký význam má nová tóra pro zdejší židovskou komunitu?
V neděli zažila pražská židovská obec významný den. Stovky lidí se sešly před Staronovou synagogou, aby přivítaly novou tóru. Stála přes milion korun a skládali se na ni právě členové obce, a to více než rok.
Staronová synagoga má teď v souladu s židovskou tradicí svitky celkem tři – na jeden se složili členové, druhý věnoval soukromý dárce a zůstává i starý svitek.
Při vítání nové tóry se tančilo a zpívalo. Předcházelo tomu ale ještě dopisování posledních 30 písmen. S tím vybraným členům pražské židovské obce pomáhal písař, který svitek v Izraeli vyhotovil. Slavnostního dopisování se zúčastnili i někteří rabíni, kteří v Praze působili v 90. letech.
Novou tóru už pražská židovská komunita potřebovala. Ta dosavadní začala sloužit už před válkou. Podle předsedy Židovské obce v Praze Jana Munka se používá často: „Každý den se čte jiná pasáž z tóry. Postupně se přečte celá a s novým rokem se začíná číst znovu.“
Pohřbívání starých tór
Vrchní zemský rabín Karol Sidon říká, že psaní svitků je těžká práce s ohledem na velice přesná pravidla. „Píše se na pergamen z košer dobytka inkoustem, který má zvláštní složení. Musí to psát člověk, který to umí, je zbožný a musí být Žid.“
Staré tóry by se i přes jejich historickou hodnotu měly pohřbít. „Tóra je v podstatě rozvinuté Boží jméno a je to táž tóra, kterou dostal Mojžíš na Sinaji a kterou nám předal. Je to Boží slovo a musíme se k tomu tak chovat,“ vysvětluje Sidon.
Naučit se zdobné písmo, kterým je tóra psána, je možné, ale podle Karola Sidona je nejdůležitější praxe – tedy sedět hodiny a hodiny a procvičovat se. Složité je i z tóry číst – určité značky udávají například i melodii. „Každá nová tóra, která přijde, je velice důležitá,“ uzavírá Sidon.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.