Británie chystá zvyšování daní. Účet za boj proti covidu budou platit hlavně podniky a střední třída, píše The Guardian

Podle šéfa resortu zaplatí za celoroční pandemický boj britské podniky a střední třída. Představený rozpočet kombinuje hospodářské oživení s nejvyššími daněmi od roku 1993. Sunak představil svůj dlouhodobý plán, ve kterém chce prodloužit řadu opatření na podporu ekonomiky včetně prázdninového schématu, a to až do konce září.

Čtěte také

Petr Holub: Na horské dráze s rozpočtem

Po uplynutí dvou let se ale země dostane do nejvyššího deficitu. Tehdy zmrazí jednorázové daňové úlevy a zvýší daň z příjmu právnických osob z 19 na 25 procent.

Ministr opakovaně zdůraznil devastující finanční dopady pandemie a s tím související potřebu úprav veřejných financí. Britská ekonomika totiž zažila největší pokles za více než 300 let. Bude to trvat, než se země a celý svět z této situace zotaví, uvedl Sunak.

Nezávislý Úřad pro rozpočtovou odpovědnost dodal, že ekonomika se po uvolnění opatření rychle odrazí ode dna a už v příštím roce může dosáhnout nejrychlejšího růstu od 2. světové války. Snížit by se měla také prognóza nezaměstnanosti ze 7,5 na 6,5 procenta.

Britský ministr financí ale dodává, že nemá křišťálovou kouli a tudíž nezná přesnou budoucnost. Jisté jsou podle něj pouze výzvy, které vedou k dalšímu financování boje proti koronaviru a jeho následkům, píše list.

Biden kritizoval guvernéry za uvolňování

Americký prezident Joe Biden kritizuje některé státy za uvolnění opatření proti šíření koronaviru. Upravená pravidla včetně odložení roušek a respirátorů označil za „myšlení neandrtálců”. Podrobnosti přináší deník The New York Times.

Čtěte také

Libor Dvořák: Americký prezident Biden se v Mnichově vymezil i vůči Rusku

Šéf Bílého domu zaútočil na guvernéry Texasu, Mississippi a další lídry, kteří zmírnili restrikce. Za velkou chybu považuje například zrušenou povinnost nosit respirátory. Podle Bidena je důležité, aby se veřejní činitelé v průběhu americké očkovací kampaně řídili pokyny lékařů a odborníků na veřejné zdraví.

K výzvě se přidala i ředitelka Centra pro kontrolu a prevenci nemocí Rochelle Walenskyová. Podle lékařky není čas rušit omezení. Spojené státy se prý nacházejí v klíčovém okamžiku, kdy mohou preventivními opatřeními a očkováním potlačit šíření koronaviru, nebo taky vyvolat nový nárůst nemocí.

Podle databáze deníku se za poslední týden nové případy, úmrtí a hospitalizace snižovaly. Zhruba 15 procent populace už dostalo alespoň jednu dávku vakcíny, téměř 8 procent pak obě. Podle Bidena bude do konce května k dispozici dostatek dávek vakcíny k naočkování všech dospělých Američanů. Samotná aplikace pochopitelně potrvá déle, píše list.

Na Islandu se probouzí sopka

Na Islandu monitorují zvýšenou sopečnou aktivitu poblíž hory Keilir na poloostrově Reykjanes. Analýzu odborníků na seismickou aktivitu v oblasti vzdálené asi 32 kilometrů od metropole Reykjavíku přibližuje deník Fréttablaðið. 

Čtěte také

Naděje pro boj s klimatickou krizí? Čedičová skála na Islandu pohltí oxid uhličitý

Pulzy, které naznačují blížící se erupci, zaznamenali meteorologové znovu ve středu odpoledne. Vědci nemohou předpovědět, kdy a jak dojde k chrlení lávy. Podle jejich měření ale půjde o menší událost, po které by neměla následovat rozsáhlejší exploze. Sopečnou aktivitu signalizovala během několika týdnů řada zemětřesení ve stupni 5 a nižším. 

Lidem žijícím na poloostrově žádné bezprostřední nebezpečí nehrozí, úřady přesto svolaly informační schůzku a následně oblast evakuovaly. Opakovat by se neměla ani 11 let stará situace, kdy se kvůli šestidenní erupci sopky Eyjafjallajökull zastavila mezinárodní letecká doprava. Zasažen však může být provoz na letišti v Keflavíku, které je od místa hlavní aktivity vzdálené pouhých 19 kilometrů.

Celý přehled zahraničního tisku najdete v audiu. Četli Martina Mašková a Jan Burda.