Brno chystá nový památník obětem šoa, kdo je univerzitní rabín a sledujte Terezín na Instagramu

19. březen 2023

Brno bude mít nový památník obětem holokaustu. Karlova univerzita má svého rabína. A proč sledovat instagramový účet Institutu Terezínské iniciativy?

Památník šoa na brněnském hlavním nádraží

Z brněnského hlavního nádraží v době nacistické okupace odvezly transporty 10.080 Židů do koncentračních táborů. Přežilo jich asi sedm stovek. Židovská obec v Brně nyní plánuje na 5. nástupišti instalovat památník, který tragický osud někdejších obyvatel moravské metropole připomene. Hovořili jsme o něm s předsedou Židovské obce Brno Jáchymem Kanarkem.

„Památník, který by se teď měl vybudovat a odhalit na brněnském hlavním nádraží přímo upozorňuje na místo prvního transportu a obecněji na transporty, které z hlavního nádraží v době protektorátu vyjížděly,“ vysvětluje Kanarek.

Podobu nového památníku navrhl architekt Tomáš Rusín. Ten „navrhl památník dostatečně důstojného vzhledu, který bude upozorňovat veřejnost, na jakém místě se nacházejí. Jedná se o relativně jednoduchou plastiku, která bude umístěna na jednom ze sloupů, které jsou na tom 5. nástupišti,“ říká Kanarek.

Jak brněnská židovská obec na památníku spolupracuje s městem Brno? A jak je možné přispět? A proč je podle předsedy Židovské obce Brno Jáchyma Kanarka důležité i 80 let po válce instalovat nové památníky obětem šoa? Poslechněte si první příspěvek dalšího Šalomu.

Univerzitní rabín

Rabín, kněz a… student nebo studentka. Na Univerzitě Karlově vzniklo nové Centrum péče o duši. Je mezináboženské a chce tu být i pro studenty, kteří se k žádnému náboženství nehlásí. Jedním z poradců pro duchovní doprovázení je i rabín progresivní židovské komunity Ec chajim David Maxa. Terezie Jirásková se ho zeptala, jaký druh poradenství bude studentům nabízet.

„Je to jednak možnost pro všechny studenty univerzity, pokud mají nějaký dotaz na rabína, nebo pokud mají pocit, že bych jim mohl pomoci, že by ocenili rozhovor se mnou. Mohou se na mě obrátit bez ohledu na své vlastní náboženství, na svou tradici. Samozřejmě jsem zde k dispozici i pro židovské studenty univerzity,“ říká rabín David Maxa. Těch podle něj není málo, protože na nejprestižnější pražské univerzitě studuje i řada izraelských studentů.

Služby Centra péče o duši Univerzity Karlovy jsou v samém počátku, a tak rabín Maxa dosud žádného zájemce o duchovní podporu neměl. Umí si ale z vlastní zkušenosti představit, s jakými problémy za ním studenti budou přicházet.

„Počítám s tím, že mohou za mnou přicházet studenti v krizových situacích, mohou také přicházet studenti, kteří si kladou náboženské a spirituální otázky, můžou to být i lidé, kteří jsou na univerzitě noví. Tohle všechno jsou důvody, proč studenti mohou vyhledávat duchovního.“

Jaké zkušenosti s duchovní podporou má David Maxa ze zahraničí? A jak se liší duchovní podpora od rozhovoru s psychologem? Poslechněte si celý jeho rozhovor s Terezií Jiráskovou.

Terezínská kronika na Instagramu

Vzdělávat co nejširší publikum o holokaustu lze i pomocí sociálních sítí, jak ukazuje Institut Terezínské iniciativy. V instagramové kampani někdejší denní provoz v terezínském ghettu připomíná postupně sdílenými vzpomínkami, které se vážou k jednotlivým dnům a událostem z doby okupace. O podobě a smyslu kampaně hovořila Anna Jurečková s Thomasem Elmeckerem z Institutu Terezínské iniciativy.

„Dnes, před 79 lety, byl Karl Rahm jmenován velitelem tábora v Terezíně,“ uvádí například příspěvek z 8. února. Jednotlivé informace jsou převážně v angličtině a připomínají výročí nejrůznějších událostí.

„Myšlenkou našeho projektu Terezín Chronicle je přiblížit lidem to, co se v ghettu dělo nebo co je s historií ghetta spojeno. Když se zamýšlíte nad holokaustem a všemi jeho hrůznými vrstvami, snad každému, včetně mě, se stalo, že si obvykle vybaví nějaký dokument o koncentračních táborech a dalších událostech s nimi spojených. Nebo si holokaust a jeho oběti připomínáme při určitých příležitostech, jako je Jom ha-šoa. Chtěli jsme to ale rozšířit o zobrazení pronásledování Židů na každodennější a možná i relativnější bázi,“ říká Thomas Elmecker, který do Institutu Terezínské iniciativy přišel z Rakouska před rokem a půl jako dobrovolník.

Čím se při tvůrci kampaně inspirovali? Komu je určena? A jaké akce Institut Terezínské iniciativy ještě letos chystá?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.

autor: Noemi Fingerlandová
Spustit audio