České banky jsou zdravé. Krize se obávat nemusíme, komentuje otřes bankovního trhu bývalý viceguvernér ČNB

Akcie druhé největší švýcarské banky Credit Suisse ztrácely včera 60 procent. Akcie UBS odepisovaly 13 procent. Byl to dobrý nápad, že prvně jmenovanou banku ve fatálních potížích převezme její větší konkurentka? Nepotopí to nakonec i UBS?

Čtěte také

SVB není poslední krachující banka. Krize se týká i těch evropských, říká investiční bankéř

Je jednoznačně správné, že zkrachovalou Credit Suisse někdo převezme. Nejhorší zprávou pro ekonomiku vždy všude na světě bylo, že banka končí a nikdo nepřevezme její klienty. Může to být jako v Americe dočasně nějaká státní instituce, která za dolar, v tomto případě za frank, převezme problémovou banku, dá ji do pořádku a pak znovu prodá.

Tady bylo zvoleno třetí řešení, které známe i z Česka z 90. let – letitý konkurent si banku převezme. Okolnosti toho převzetí byly trochu zvláštní. Řekl bych, že UBS k tomu byla spíš přitlačena regulátorem, dohledem a švýcarskou vládou.

UBS by převzetím Credit Suisse neměla být ohrožena.

Velká otázka je, jak se nastaví podmínky kontraktu. Řekl bych, že UBS by tím neměla být ohrožena. To, že vidíme určitý pád akcií UBS poté, co převzala Credit Suisse, je čistě jakási nervozita a možná až panika na trzích.

Švýcarská vláda dohodu o odkoupení Credit Suisse podpořila. Tamní centrální banka nabídla pomoc s likviditou až do výše 110 miliard USD. Je taková pomoc třeba? Jak do té situace zasáhla švýcarská vláda?

Každá krize jakékoliv banky se na začátku projeví nedostatkem likvidity, to znamená hotových peněz. Lidi zmatkují, vybírají peníze a banka nemá na to, aby uhradila platby a další výběry úvěru. A přitom může být zdravá. Je potřeba rozlišovat mezi nelikvidností a insolvencí. Když je banka nelikvidní, je zdravá, ale nemá zrovna hotovost.

Každá krize banky se začne projevovat nedostatkem likvidity, přitom je banka stále zdravá. Lidé ale začnou zmatkovat.

Od toho funguje centrální banka, aby ji dočasně hotovost půjčila. Horší je, když je banka insolventní. To znamená, že její dluhy převyšují reálnou tržní hodnotu aktiv, třeba úvěrů, budov atd. V tom případě je banka skutečně na zavření a nemá tam cenu pomáhat likviditou.

Podle The Financial Times odliv vkladů z bank i koncem minulého týdne přesáhl 10 miliard švýcarských franků za den. To nemá šanci ustát asi žádná banka.

Čtěte také

iROZHLAS

Sillicon Valley Bank se zhroutila kvůli hloupé a nováčkovské chybě. Je na obzoru další finanční krize?

Ne. Musím upozornit, že dnešní svět, který je digitální, je z hlediska bankovních operací i z hlediska šíření informací po Facebooku, Twitteru atd. vlastně extrémně riskantním pro bankovní svět. Pokud by někdo vydal třeba i nepravdivou zprávu, která vyvolá paniku, dostane do problémů jakoukoliv nejlepší a nejzdravější banku na světě.

S tím ale musíme počítat. To jiné nebude. A v takové situaci musí sehrát klíčovou roli centrální banka, dodat potřebnou likviditu a uklidnit svou důvěryhodností veřejnost, že nikdo nepřijde o svoje vklady a zbytečnou paniku zastavit.

Bankovní regulátoři EU přivítali převzetí Credit Suisse konkurentem UBS. Švýcarsko není součástí EU, ale jeho ekonomika je velmi provázána. Jak může toto dění ovlivnit Evropská centrální banka?

Nepřímo může a dělá to. Alarmuje a povzbuzuje národní regulátory a dohledy, aby věnovaly zvýšenou pozornost některým riskantním a rizikovým oblastem v bankovnictví. Z toho důvodu, že před nedávnem zkrachovaly některé americké banky, například Sillicon Valley Bank.

Čtěte také

iROZHLAS

Sloučení bank UBS a Credit Suisse by mělo vést k propouštění. O místo by mohlo přijít až 40 000 lidí

A tím, že teď odchází Credit Suisse, se samozřejmě zvýší zájem novinářů, odborníků, ale i veřejnosti o to, jak si stojí jejich národní bankovnictví a jejich banka. Bude větší nervozita a dohledy samozřejmě velmi zvýší svoji aktivitu.

Panuje nervozita, podobně jako tomu bylo v roce 2008, že zjistíme, že v bankách dříme třeba spousta ne úplně čistých praktik, ne úplně dobrý management a možná i řada špatných aktiv, zejména úvěrů.

Americké akcie v pondělí zpevnily, evropské naopak oslabovaly. Jak si to vysvětlit?

Tam se promítá řada faktorů. Sillicon Valley Bank byla velmi speciální a specializovaná. Všeobecně existuje daleko větší důvěra v americkou ekonomiku, to je první věc. A pak také v americké instituce, které skutečně zvládly krizi v roce 2008 velmi dobře.

Krizi v roce 2008 zvládli v Americe, na rozdíl od Evropy, velmi dobře.

Na rozdíl od Evropy, kde se problémy, které se objevily v letech 2008 až 2010, podařilo vyřešit jen z menší části. Jako chronické problémy žijí v západní Evropě dál a z toho pramení určitá nervozita. Ta se projevuje přesně i na nezotavování akciových trhů.

Stále panuje vážná obava z třetí celosvětové závažné situace během čtyř let, že po pandemii a po dopadech invaze Ruska na Ukrajině, může teď udeřit bankovní krize. Jak to vidíte vy?

Nevsázel bych na ni. Skutečně jsme v jiné situaci než v roce 2008. Banky jsou lépe kapitalizovány, mají obrovskou likviditu, a jestliže to v průměru platí o celém světě, tak o to víc to platí pro Česko, kde jsou banky extrémně zdravé a velmi obezřetné. Kdyby došlo k nějaké nervozitě na světových trzích, podobně jako před 15 lety, naštěstí se zde v českém finančním a bankovním sektoru opravdu dnes nemáme čeho bát.

Předznamenal pád Credit Suisse konec pověsti Švýcarska jako bankovního světa? A co indikuje nárůst ceny zlata? Poslechněte si celý rozhovor.