Českou přírodu zaplavují nepůvodní druhy rostlin a živočichů, přežití jim tu usnadnili lidé
Bolševník přivezli zhruba před 150 lety na okrasu do parku lázní Kynžvart. Sršeň asijská se dostala do Evropy se zásilkou bonsají. Mývala severního vysadili Němci za druhé světové války v Bavorsku pro oživení lovů a raka mramorovaného vypouštějí do českých toků majitelé akvárií.
Co mohou tyto takzvané invazní, tedy nepůvodní druhy v přírodě napáchat, pocítili mnozí i na vlastní kůži – třeba v případě bolševníku velkolepého, který způsobuje obtížně léčitelné kožní popáleniny.
Asijská sršeň, která se do České republiky teprve blíží, decimuje včelstva. A roztomilý mramorovaný ráček se rozmnožuje ve stylu filmu Sexmise, zamořuje české rybníky a na naše chráněné raky přenáší smrtelnou plísňovou chorobu.
I proto je nutné takové druhy regulovat. Proč si s nimi neporadí mocná příroda sama? „Bylo by to tak, ale musíme použít ten podmiňovací způsob. My to bereme tak, že naše příroda je mocná, jenže my už jsme ji odmocnili. Pokud by například v našich lesích bylo dost velkých šelem, mýval by byl daleko menším problémem,“ vysvětluje specialista Agentury ochrany přírody a krajiny Tomáš Görner.
Čtěte také
Invazní druhy jsou nejvíc vidět a nejvíc škodí na místech, která člověk nějakým způsobem poškodil. „Tam, kde je narušený původní pokryv, kde není taková bohatost druhů, které by byly schopné se s tím vyrovnat. Pokud by tady byl nějaký velký nenarušený přírodní úsek, tak by tam invazní druhy měly daleko těžší život,“ potvrzuje Tomáš Görner.
V České republice vznikla novela zákona, která by měla regulovat invazní druhy. „Pro obyčejného člověka to prakticky moc nezmění, ale my jsme byli povinni zanést do našich právních předpisů nařízení Evropské unie, které vešlo v platnost už v roce 2015,“ říká Tomáš Görner.
„Byl vytvořen jakýsi seznam invazních druhů na území Evropské unie, v současné době jich tam je 66 a pro tyto druhy platí poměrně striktní a přísná pravidla. Nesmí se s nimi obchodovat, nesmí se dovážet, neměli bychom je ani držet doma. Zároveň pořád platí, že člověk by neměl záměrně šířit jakýkoli nepůvodní druh, to znamená něco vyhazovat ven nebo to tam pěstovat,“ dodává specialista Agentury ochrany přírody a krajiny.
Celý rozhovor s Tomášem Görnerem o invazních druzích rostlin a živočichů v naší přírodě si poslechněte online.
Související
-
Máte doma mývala, želvu nádhernou nebo raka mramorovaného? Invazní druhy zvířat musíte nahlásit
Na území České republiky roste zhruba 3500 až 3700 druhů rostlin. Třetina z nich je nepůvodní a šedesát druhů dokonce odborníci z botanického ústavu označili jako invazní.
-
Rekordmani letí nonstop několik dní. Migrace patří k životu mnoha zvířat, přestává ale být výhodná
Mnoho zvířat se pravidelně během svého života stěhuje na sever. Z tropů a mírných šířek se ptáci, hmyz i savci přesouvají do Arktidy. Chtějí využít sezónní nabídku potravy.
-
Svět zarůstá křovinami. Jsou to obrnění rytíři mezi pěšci, jsou neuvěřitelně odolné, říká biolog
Otevřené krajiny v různých částech světa nebezpečně zarůstají křovinami. Podobný negativní proces sledují vědci po celém světě, od Afriky po Ameriku a Austrálii.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
