Člověk konzumuje a planeta strádá. Je načase uzavřít s přírodou mír, vyzývá OSN. Dokáže se lidstvo shodnout na řešení?

Lidstvo svou činností ničí přírodu, na které je závislé. A nejde jen o notoricky známé amazonské pralesy. V oblastech s intenzivním zemědělstvím včetně Česka radikálně klesá počet hmyzu i druhová rozmanitosti. Hmyz je přitom klíčový pro opylování rostlin, a tedy i produkci jídla. V kanadském Montrealu ve středu začíná konference OSN, jejímž cílem je ochránit biodiversitu a udržet při životě ekosystémy, které nám zajišťují jídlo, pitnou vodu nebo přírodní léčiva.

Čtěte také

„Příroda je nejlepší přítel člověka, dává nám vzduch, který dýcháme, jídlo, které jíme, energii, kterou využíváme, zaměstnání, na která spoléháme, krajinu, kterou nazýváme domovem. A přesto s ní vedeme válku. Tahle konference má naléhavý úkol uzavřít s přírodou mír,“ zahájil dvoutýdenní jednání generální tajemník OSN António Guterres.

krátce předtím se sešel s Ladislavem Mikem, šéfem českých vyjednavačů, který zároveň vede i tým Evropské unie. „Strašně moc věcí, které potřebujeme ke svému životu, bychom neměli, kdyby příroda nefungovala,“ upozorňuje Miko.

Právě k tomu ale zatím činnost člověka směřuje – ať jde o kácení lesů, neudržitelný výlov moří, znečištění vody pesticidy, vymírání živočišných druhů nebo o degradaci zemědělské půdy.

Světové environmentální konsilium

Země světa se proto v Montrealu pokusí shodnout na tom, co přesně by měly dělat, aby byla šance hrozbu zhroucení ekosystémů odvrátit a přírodu začít uzdravovat.

Čtěte také

„Tahle konference je úplně jiná, je historická. Přírodní rozmanitost nebyla v dějinách lidstva nikdy v tak špatném stavu. Přitom na ní závisí i polovina světového HDP. A my teď máme dva týdny na to, aby se 196 zemí shodlo, jak ten problém řešit,“ říká tajemnice OSN pro biodiverzitu Elizabeth Mremová.

Jednotlivé vlády a společnosti pak musí tento globální plán začít v praxi naplňovat. Cílem je, aby se příroda do roku 2030 vydala na cestu k zotavení, dodává.

 Ochranu aspoň pro 30 % pevniny a oceánů

V oblasti klimatu Pařížská dohoda určila cíl udržet globální oteplení co nejvíc pod dvěma stupni Celsia. U biodiverzity nejde definovat jeden takto jasný cíl. Jako základ se ozývá potřeba začít do roku 2030 chránit 30 procent pevniny a oceánů.

Kanadský premiér Justin Trudeau na COP 15

„Je to dolní hranice, abychom se dokázali dostat na trajektorii, že budou ekosystémy fungovat,“ říká Ladislav Miko s tím, že Česko se v mnoha ohledech těmto 30 procentům blíží.

Chráněných území máme ze zákona 22 procent, ale jsou tam další území, která mají ochranu. Ale v různých částech světa to bude velmi rozdílné. Právě proto bude to jednání složité, protože každý si už projektuje to, co by s tím měl za těch sedm let udělat,“ popisuje šéf české delegace.

Čtěte také

Víme co, hledáme jak

Dílčích cílů je víc než dvacet. Patří k nim i obnova přírody tam, kde byla zničena. Velkým tématem jsou samozřejmě také peníze.

Pro Česko je velmi relevantní třeba transformace k udržitelnému zemědělství, lesnictví a vodohospodářství. A v podstatě každého z nás se týká cíl proměnit výrobní řetězce i konzumní chování tak, aby to pro fungování přírody bylo udržitelné.

Jakým způsobem by se k tomu všemu mělo lidstvo rychle dopracovat, na tom se potřebuje do Vánoc shodnout skoro 200 zemí. A už teď je jasné, že cesta aspoň k základní shodě vede přes tisíce sporů o jednotlivá slovíčka.

autoři: Jan Kaliba , and
Spustit audio

Související