Břetislav Tureček: Šátek hidžáb je část muslimské identity. Koho jeho nošení omezuje?

16. říjen 2014

Hidžáb představuje tradici. Naše ženy by přece taky nevyšly ven jen v podprsence. Kdysi byl navíc i symbolem vzdoru proti šáhovi. Stejně jako třeba dlouhé vlasy za komunismu. Omezuje jeho nošení nás, nebo muslimské ženy?

Od srpna se debatuje o tom, zda zakázat nošení muslimských šátků ve školách nebo v nemocnicích. Významy nošení šátku se různí. Podle novináře Břetislava Turečka se jedná o součást muslimské identity.

„Tak jako u nás si ženy nedokážou představit, že by vyšly ven pouze v podprsence, tak v některých v kulturách na Blízkém východě si žena nedovolí vyjít s nezakrytou hlavou,“ říká. „V posledních letech se navíc zahalení hlavy, tedy nošení hidžábu, stává jakousi politickou deklarací.“

Symbol svobody i vzdoru

Ve 30. letech minulého století zakázal perský šáh zahalení hlavy. To vedlo k obrovským bouřím, protože ženy na zahalení trvaly. Zákaz byl tedy zrušen. „Šátek na hlavě byl také známkou vzdoru proti prozápadním diktaturám. Podobně jako dlouhé vlasy za komunistů,“ vysvětluje.


Hidžáb
Doslova znamená clona, závěs, avšak v dnešní době je toto slovo používáno hlavně pro muslimský šátek, kterým si žena zahaluje vlasy, krk a poprsí.
Burka
Oděv ženy islámského vyznání v některých oblastech. Zakrývá celé tělo i s obličejem.

U nás většina lidí muslimský šátek považuje za omezování svobody ženy. Ani tato teorie se podle Turečka nedá vyloučit. Na druhou stranu, ale připomíná: „Můžeme je omezovat, i když jim šátek zakazujeme.“

„Pokud chce nějaká dívka chodit u nás na střední školu a my jí zakážeme šátek, docílíme pouze toho, že dívka zůstane doma,“ říká Tureček. Podle něj bychom se tak připravili o možnost začlenit muslimské dívky do našeho liberálního světa.

V rozporu s prezidentem

Tureček na hidžáby nemá jednoznačný názor. Rozhodně ale nesouhlasí s prezidentem Zemanem a jeho větou: „Začíná to hidžábem, končí to burkou.“ Proto by novinář hledal kompromis.

Čtěte také

„Nemyslím si, že když nějaká dívka dnes nosí šátek a je z arabské země, tak za rok bude nosit burku. Ta patří k Afganistánu a Pákistánu,“ vysvětluje.

To vše se děje v době, kdy se islámu bojí dvě třtiny Čechů. To souvisí se současným děním v islámském světě. „My se musíme bavit, jak se bránit. Ne páchat populistická gesta,“ říká Tureček.

Jaké jsou zvyklosti v arabských zemích? Jak svět zvládá boj s ebolou? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.

autoři: Břetislav Tureček , zis , jra
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.