Emise CO2 oteplují planetu. Smog ji sice ochlazuje, ale také působí negativně, varují vědci
Účinek emisí skleníkových plynů je globální. O aerosolech, částicích, které vznikají spalováním, dlouho panovalo přesvědčení, že škodí jen v poměrně blízkém okolí zdroje, odkud unikly do ovzduší. Z nové studie však plyne, že aerosoly ke klimatické změně přidávají další negativní efekt – dokonce i za hranicemi oblastí, ze kterých unikly, píše se časopise ScienceAdvances.
Emise oxidu uhličitého (CO2) jsou v popředí zájmu vědců, států a firem, protože oteplují planetu. Badatele z univerzit v Austinu a San Diegu zajímal efekt částic aerosolů, které naopak ovzduší ochlazují. Vznikají spalováním fosilních částic nebo dřeva.
Čtěte také
Na lidi, zemědělství a ekonomiky v různých částech světa působí aerosolové částice různě. „Jsou vypuštěny lokálně, ale když cestují, putují s větrnými proudy, až nakonec někde spadnou,“ popisuje syntetický chemik Petr Cígler.
Studie dokládá nadnárodní přesah působení aerosolů. „Nemůžeme se spolehát na to, že zlepší situaci se skleníkovým efektem. Mají jiné negativní působení, které se k němu přičítá,“ podotýká biochemik Jan Konvalinka.
Dětská úmrtí
Vědci namodelovali například kombinovaný vliv aerosolů a klimatické změny na úmrtnost dětí, změny počasí nebo produktivitu plodin. Mimo jiné zjistili, že emise z Evropy vyvolávat čtyřikrát víc dětských úmrtí mimo náš kontinent než na něm.
Čtěte také
„Zohlednili vlivy na životní prostředí, které už byly pro aerosoly prokázané a v desítkách studií perfektně korelované,“ chválí náročnou metodu kolegů Cígler. „Pokoušeli se o extrémně obtížné výpočty,“ poznamenává Jan Konvalinka.
Autoři studie spojili svou práci také s ekologickým apelem. Vyslovili přání, že by studie mohla přispět k zájmu států světa o rychlejší dekarbonizaci, tslibu omezování emisí oxidu uhličitého, než dosud.
Dvojnásobné náklady
Ze studie také plyne, že například v Číně můžou odhadované náklady na mitigaci, tedy zmírňování účinků klimatické změny, vzrůst na dvojnásobek. Naopak vliv aerosolů na nákladnost opatření v Evropě a USA vyšel z modelů jako poměrně malý.
Čtěte také
Po zkušenosti z řady částí světa autoři práce dávají odborné komunitě ke zvážení, zda nezměnit to, že se emise skleníkových plynů počítají takzvaně na hlavu, jak je to zakotveno v Pařížské dohodě. Podle nich bude možná potřeba hledat jiné způsoby, jak vyčíslit společný efekt klimatické změny a škodlivin v ovzduší.
Poslechněte si celou Laboratoř o tom, jak působí smog na různých místech planety, o užitečnosti přírodní hedvábí a příspěvku k léčbě závislostí. Debatují biochemik Jan Konvalinka a syntetický chemik Petr Cígler. Spoluúčinkuje herečka Andrea Černá. Moderuje Martina Mašková.
Související
-
Bakterie probouzejí spící viry. Může to přispět k výzkumu nádorů
Bakterie v našem střevě vyrábějí řadu látek. O jedné z nich, zvané colibactin, vědci zjistili, že probouzí "spící" viry, které napadají sousední bakteriální buňky.
-
Před 500 miliony let rostliny osídlily souš. Dokázaly to díky změně 218 genů
Britští badatelé popsali, co pomohlo před 500 miliony let rostlinám přejít z vody na souš. Klíčové bylo se naučit regulovat vnitřní tok vody a výměnu plynů.
-
Nezdravá strava mění výrobu enzymů v játrech. Může mít větší vliv než léky
Výběr stravy výrazně působí na náš metabolismus. Může na něj působit dokonce víc než léky. To uvádí studie australských vědců v časopisu Cell Metabolism.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
