Epidemický nebo epidemiologický? Klidně obojí
V současné době se v našem slovníku objevují frekventovaně a často také vedle sebe dvě adjektiva: epidemický a epidemiologický. Mnohdy váháme, v kterém kontextu je vhodně použít a nakolik se jejich význam liší.
Přídavné jméno epidemický se vztahuje ke slovu epidemie. Má tedy význam mající znaky epidemie, rychle se šířící, zasahující mnoho jedinců v určitém čase a prostoru.
Slovo užil již Jan Neruda v jednom ze svých fejetonů z roku 1867, když psal v Národních listech o stěhování z Čech, které metaforicky označil za epidemické. Dnes se setkáváme se spojeními jako protiepidemický systém, epidemický plán nebo velmi sledovaný epidemický index.
Přídavné jméno epidemiologický je odvozeno od slova epidemiologie. Vztahuje se tedy k lékařskému oboru nebo také vyjadřuje vztah ke slovu epidemiolog. Před dobou koronavirovou jsme se s ním nejčastěji setkávali ve spojení hygienicko-epidemiologická stanice nebo epidemiologická bdělost. Dnes se stala běžnými vyjádření jako epidemiologický model, epidemiologický plán, epidemiologická opatření nebo epidemiologická situace.
Např. ve spojení se slovem situace se setkáváme s vyjádřením epidemická situace i epidemiologická situace. Obojí můžeme považovat za správné, pisatel nebo mluvčí má možnost volbou přídavného jména vyjádřit přesně to, co chce: epidemická situace vyjadřuje vztah dané situace k epidemii, epidemiologická situace je hodnocena z hlediska epidemiologie či epidemiologů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
