Hana Slívová

Větvičky, kořeny, brouci, vážky či hadi. I jimi zabydluje své rozměrné grafické práce letošní laureát ceny Vladimíra Boudníka.

Materiál, ze kterého Eva Kmentová a Olbram Zoubek tvořili sochy, sloužil malé Polaně Bregantové ke hře. Dnes se o pozůstalost rodičů stará v rámci nadačního fondu.

Markéta Kaňková s Vítem Janotou mluvila o nástrahách haiku, které může lehce sklouznout k banalitě, o obraznosti v poezii i próze i o kouzlu periferií Prahy. 

„Vyrůstal jsem v technickém prostředí, jsem letecký modelář, zajímaly mě jazyky a literatura,“ vzpomíná Adolf Knoll. V Bukurešti studoval rumunštinu a francouzštinu.

Nejen o bolesti, odpuštění a tvrdé práci na sobě vyprávěla i ve vltavské Vizitce. Mluvila i o cestě k divadlu nebo o spolupráci s Dianou Šoltýsovou a Jakubem Špalkem.

Znalosti praxe i teorie umění a architektury 20. století využívá Petr Klíma k její popularizaci. Se spolkem Pěstuj prostor hledá cesty, jak život v Plzni zlepšit.

Ovlivnili ji impresionisti, ale taky Václav Boštík i věcný David Hockney. Malba jí pomáhala vyrovnat se s neradostnými okamžiky, na UMPRUM vystudovala textilní tvorbu.

Loga Ostravy, vizuální styl Českých drah, plakáty pro karlovarský filmový festival, design knih Josefa Koudelky nebo obaly desek pro značku Animal Music.

Když v 80. letech opustil u břehu Jaderského moře skupinu, s níž vyrazil na drahý zájezd do Itálie, průvodkyně si myslela, že chce emigrovat. Na AVU tehdy studoval malbu.

Jako student střední školy bydlel Jaroslav Beneš na internátu v klášteře v Plasích. Když se rozhodl, že se bude venovat fotografování, padla volba na architekturu.