Ilona Švihlíková: Stát ve vymahatelnosti práva selhává dlouhodobě a tvrdě na to teď doplácí
Prezident Miloš Zeman podepsal v úterý zvýšení schodku státního rozpočtu z původních 320 na 500 miliard korun. Počítá se v něm už s dopady daňových změn a s dalšími výdaji na boj s pandemií. Je navržený schodek v kontextu současné chaotické situace opodstatněný?
„Už na konci minulého roku bylo více než jasné, že i když se o rozpočtu hlasovalo napjatě a dramaticky, tak že se vlastně hlasuje o něčem, co je mimo realitu,“ říká v pořadu Jak to vidí... ekonomka Ilona Švihlíková.
Přiznat barvu
„Souběžně s tím totiž běžel rozsáhlý daňový balíček, a už tehdy bylo jasné, že se realita blíží spíše půl bilionu, což se nakonec i stalo. Vláda nakonec musela přiznat pravdu o situaci a přistoupit k novele,“ dodává ekonomka.
Čtěte také
Na jedné straně tedy stojí daňový balíček se spoustou změn, platných od počátku roku, z nichž dominantní je zrušení super hrubé mzdy a změny u slevy na poplatníka. Druhá věc je, že pandemie neslábne, spíše naopak.
„Jsme v situaci, která je velmi špatná. A pokud je špatná zdravotní situace, je špatná i situace ekonomická. Tím pádem se vláda ocitla v koutě, a nutně musí vymýšlet kompenzační a jiné programy.“
Kompromisy se nevyplácejí
Podíváme-li se podle Ilony Švihlíkové na země, jako je třeba Nový Zéland, Austrálie či asijské země, zjistíme, že „koronavirus není stavěn na kompromisy“.
„Pokud se dá na první místo zdraví, jasná pravidla, přísně vymáhaná a kontrolovaná, potom se daří lidem i ekonomice. A naopak. Tam, kde to nejde, je v katastrofálním stavu jak zdravotnictví, tak ekonomika. A my jsme bohužel ten druhý případ.“
Vymahatelnost práva
Co by tedy v takové situaci bylo nezbytné? „Ve chvíli, kdy jsou stanovena pravidla, musejí se dodržovat a tvrdě vymáhat a kontrolovat. To je věc, ve které náš stát selhává dlouhodobě již třicet let. A teď na to tvrdě doplácí. Stát prostě musí mít dostatek sil, jak právních, tak represivních, jak pravidla vymáhat a kontrolovat.“
Čtěte také
Podle Ilony Švihlíkové nám pandemie nyní nabízí velmi intenzivní zamyšlení nad vymahatelností práva a nad tím, „jestli tento stát chce sloužit těm, kteří pravidla dodržují a jsou ohleduplní, nebo jestli bude na straně těch, kteří pravidla obcházejí“. A právě tato společenská otázka bude podle ní rozhodovat o budoucím zaměření našeho státu.
Upozorňuje rovněž na to, že v momentě, kdy existuje široká škála kompenzačních programů, které masivně zvyšují zadlužení země a budou ovlivňovat i příští generace, nelze mít stav, „kdy na jedné straně ruka státu dává, a na druhé straně není schopna vymáhat to, co si sama určila. Potom může jen těžko něco fungovat“.
Další témata rozhovoru: technokrat Mario Draghi v čele nové italské vlády; Světovou obchodní organizaci povede od března nigerijská exministryně financí Ngozi Okonjová-Iwealová.
Související
-
Ilona Švihlíková: Návrat zpět je nereálný. Pandemie nám otevřela dveře do nového světa
V loňském roce jsme se nejvíce báli změny klimatu a nedostatku vody. Z letošních průzkumů vyplývá, že obyvatelé Česka se v nadcházejícím roce obávají další vlny koronaviru.
-
Tomáš Zima: Politici by měli své kroky lépe vysvětlovat, abychom se necítili jako pokusní králíci
Očkování proti koronaviru je za dveřmi. Zatímco ale ve světě jdou politici příkladem, u nás se představitelé státu do očkování příliš nehrnou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
