Jak ryby vidí svět? Velmi dobře, dokonce rozeznají víc barev než člověk, popisuje vědkyně

2. červenec 2022

Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy probíhá výzkum rybích mozků a očí. Vědci chtějí zjistit, nakolik jsou říční ryby adaptované pro vidění v proudící vodě a jakým způsobem jim evoluce umožnila orientovat se i třeba ve zhoršených světelných podmínkách. Pro účely výzkumu ale potřebují živé parmy většího vzrůstu.

Vystupujeme z auta na břehu Berounky nedaleko jezu u Podkrašovského mlýna. Výzkumníci si oblékají rybářské kalhoty, berou do rukou podběráky, kýble a startují elektrocentrálu. Získali totiž speciální povolení pro lov elektrickým proudem.

Čtěte také

Tato metoda je oficiálně zakázaná, protože je velmi efektivní. Schopný pytlák dokáže pomocí elektřiny vylovit celý menší potok. Zároveň jde ale o paradoxně citlivou metodu, která ryby jen omráčí a jinak jim neublíží.

Vědci získali zvláštní povolení, aby tímto způsobem mohli ulovit velké parmy a několik dalších druhů ryb. Zbytek pustí bez úhony zpět do řeky.

„Ryby se po krátkém omráčení brzdy proberou. Neměli jsme tento rok žádné úmrtí, takže pokud je agregát dobře seřízen, je to jen krátkodobé omráčení. A to je velká výhoda, protože si můžete vybrat rybu, se kterou chcete pracovat, a zbytek pustíte do řeky,“ vysvětluje ichtyoložka Zuzana Musilová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Když ryby jako by samy skáčou do sítí

Pětičlenná lovná četa začíná lovit asi sto metrů pod jezem a postupuje proti proudu. Vepředu jde lovec s elektrodou v podobě naběráku, za ním dva studenti a doktorandi s obyčejnými naběráky a další dva s kbelíky.

Mezi elektrodou a druhým kabelem vedoucím z elektrocentrály vznikne elektrické pole, které způsobí, že ryby jsou na konkrétních místech přitahovány směrem k lovci.

Čtěte také

„Používáme pulzní stejnosměrný proud s tím, že při sepnutí elektrody jsou ryby aktivně přitahovány k elektrodě. Polarizují se u nich molekuly vody a tím jsou v určité vzdálenosti přitahovány. Tady jsou přitahovány dejme tomu z metru, za metr a půl jsou odpuzovány,“ vysvětluje Miroslav Švátora, který tentokrát vykonává funkci lovce.

A skutečně, po stisknutí tlačítka se kolem vědců začnou hemžit spousty do té doby ukrytých ryb, které jako by samy od sebe skákaly do podběráků. Výzkumníci ale musí dávat pozor, aby se jejich kůže nedostala do kontaktu s vodou, jinak by pochopitelně dostali ránu.

Na břehu pak biologové ryby proberou, velké parmy a pár dalších kusů jiných druhů odvezou v kádích do Prahy, zbytek ryb putuje zpátky do řeky. Informace o ulovených druzích předávají rybářům, kteří díky výzkumu mají přehled, co vše v řece žije.

Oko parmy

Hlavním důvodem tohoto rybolovu je ale výzkum mozků a očí, respektive zraku. Bádání se dělá lépe na větších mozcích a sítnicích, proto vědci hledali hlavně větší parmy.

Čtěte také

„Parma je pro nás zároveň velmi zajímavá proto, že má čtyři různé rodopsiny, tedy čtyři různé tyčinkové fotoreceptory. To je docela zvláštní, trochu se to podobá tomu, co můžete najít u hlubokomořských ryb. A teď se ukázalo, že parma nebo i třeba kapr mají něco podobného. A my se chceme podívat, jestli i u parmy to nemůže mít nějakou funkci na vidění ve zhoršených světelných podmínkách, to znamená v turbidní, znečištěné nebo zakalené vodě a podobně,“ vysvětluje Musilová.

Ryby vidí velmi dobře barevně a některé jsou schopné vidět více barev než člověk, mají pravděpodobně více barevných kanálů.
Zuzana Musilová

Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se zrakem ryb zabývají dlouhodobě. Podařilo se jim například prokázat zmíněný výskyt čtyř rodopsinů u hlubokomořských ryb nebo to, že ryby vidí velké barevné spektrum.

Čtěte také

„Ryby vidí velmi dobře barevně a některé jsou schopné vidět více barev než člověk, mají pravděpodobně více barevných kanálů. A my se snažíme odhalit, jakým způsobem asi vidí, a také rozdíly mezi jednotlivými druhy, protože ne všechny vidí stejně. Může to pak souviset i s tím, v jakém konkrétním prostředí ryba žije a kde potřebuje nejvíce využívat zrak,“ dodává Musilová.

Poslechněte si celou Naturu, kterou připravil Ondřej Novák.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.