Jak souvisí bolavá záda s úmrtností supů? Jak probíhá návrat dravců do volné přírody? Naším hostem byl kurátor ptáků ze Zoo Liberec Jan Hanel

29. březen 2023

Ředitel liberecké zoo David Nejedlo, který je i jedním z moderátorů pořadu Setkání u mikrofonu, si tentokrát pozval svého kolegu, zoologa a kurátora ptačích chovů liberecké zahrady Jana Hanela. Povídali si tak hlavně o tom, proč je mnoho druhů dravých ptáků a mrchožroutů ve volné přírodě ohroženo, a jak zoologické zahrady pomáhají tuto situaci změnit.

„Situace dlouhodobě není dobrá. Není to tedy samozřejmě jen případ dravců, nicméně ti dravci jsou na vrcholu potravního řetězce, a na tom vrcholovém predátorovi je vidět, jak je na tom celý ekosystém. A když ty systémy jsou na tom špatně, tak je na tom logicky špatně i ten vrcholový predátor. Dravci na tom nejsou vůbec dobře. Všichni jsou nějakým způsobem ohroženi, někteří dokonce kriticky,“ přiblížil Jan Hanel.

Ředitel liberecké zoo a jeden z moderátorů Setkání u mikrofonu David Nejedlo a jeho host, kurátor ptačích chovů v Zoo Liberec Jan Hanel

Neblahou situaci dravčích populací podle něj v minulosti způsobilo například nadužívání DDT, kdy se teprve postupem času zjistilo, že se residua přípravku ukládají právě ve vrcholových predátorech. Ti pak snášeli kožovitá vejce, takže se u některých druhů zcela zastavila reprodukce. Dalším velkým problémem byl cílený lov dravců jako škůdců. Obojí se už podařilo zvrátit pomocí zákazů DDT a ochranou dravců.

Samostatnou kapitolou je pak vymírání mrchožravých ptáků, které podle Jana Hanela probíhá v posledních letech po celém světě. I to má několik příčin. Jednou z nich byl například diklofenak, účinná látka, která je obsažena v tabletách nebo mastích proti bolesti. Přípravek se totiž používal i ve veterinární medicíně, takže se přes potravní řetězec dostal i k mrchožroutům. Po odhalení jeho vysoké škodlivosti ho už ale veterináři nepoužívají.

Dalšími viníky masivního úbytku supích populací zejména v Africe jsou pytláci. Ti totiž mrchožrouty tráví, aby je kroužící ptáci neprozradili, když uloví některé zvíře, ze kterého mají zisk.

„Nejhorší zaznamenaná otrava byla v roce 2020 ve státě Guinea-Bissau, kdy během pěti dnů bylo otráveno asi dva tisíce jedinců supů. My, když vypouštíme orlosupy, tak za třicet let se nám podařilo vypustit asi pět set zvířat. A tady za pět dní dva tisíce supů bylo v podstatě naskládáno kolem té otrávené návnady,“ nastínil tragickou událost Jan Hanel. Supi mají podle něj dokonalý metabolismus, takže umí trávit i velmi zkaženou potravu. Kvůli tomu ale dokáží z každého jedu dostat do těla smrtící dávky.

A o čem se ředitel liberecké zoo David Nejedlo s jejím kurátorem ptáků Janem Hanelem ještě bavili? Například o tom, jakým způsobem pomáhá Zoo Liberec obnovovat kdysi vyhubeného orlosupa bradatého v Alpách či Pyrenejích. Jak je obtížné tento druh chovat, jak probíhá vysazování v zoo vylíhlých ptáků zpátky do volné přírody, i jakého dravce  a jakým způsobem pomáhají liberečtí zoologové chránit na Filipínách. Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: David Nejedlo , reČRoL
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.