Jan Daňhelka: Návrat Bečvy do původního stavu je diskutabilní. Zřejmě vznikne úplně nový biotop

3. prosinec 2020

Kvůli otravě Bečvy kyanidem letos v září začala Česká inspekce životního prostředí kontrolovat 15 firem, včetně chemičky Deza ve Valašském Meziříčí. Proč je tak složité vypátrat viníka?

„Složité je vůbec získat dostatek relevantních informací, na kterých by se dalo rozhodovat. Český hydrometeorologický ústav se v případě otázek kvality vody zabývá spíše dlouhodobými informacemi. Sledujeme dlouhodobé trendy, a právě podobné havárie se tímto monitoringem podchytit nedají,“ říká v pořadu Jak to vidí… Jan Daňhelka.

Chyba systému

Situace je nepříjemná i z hlediska opakování událostí. Média informují, že v řece u Valašského Meziříčí se včera po více než dvou měsících objevily opět mrtvé ryby. Tentokrát nešlo o otravu řeky, ale o ryby, které se do Bečvy dostaly mrtvé z laguny rožnovské čistírny.

„Signalizuje to spíše systémový problém, tedy to, jak komunikuje lidská společnost s přírodou v podobě řeky Bečvy,“ je přesvědčen host Dvojky.

Kdy se biotop vzpamatuje?

Několik desítek tun ryb uhynulých v řece Bečvě otrávily kyanidy

Událost na Bečvě je označována za největší ekologickou katastrofu posledních let. Kyanid otrávil 40 km vodního toku a do kafilerie bylo odvezeno více než 40 tun ryb. Co to znamená pro celý vodní biotop?

„Návrat života do řeky se uskuteční. Otázkou samozřejmě je, jak dlouho to bude trvat. Ryby se do řeky nedokážou nasunout v té struktuře, v jaké tam byly. Nějakou dobu vždy trvá, než se rybí populace, zahrnující plůdek i dospělce, ustálí,“ vysvětluje hydrolog.

Narušení životního prostředí podle Jana Daňhelky také mnohdy zvýhodní jiné druhy, než jaké v daném ekosystému původně byly. „Můžeme počítat s tím, že daná lokalita možná bude obsazována jinými druhy. K návratu do původního stavu vůbec nemusí dojít. Je velmi pravděpodobné, že se vytvoří úplně jiný ekosystém.“

Více deště mohlo pomoci

Dimenzování čističek odpadních vod by mělo odpovídat tomu, co v dané přírodní lokalitě hrozí. Stále ale jde o pouhou technologii, která může kdykoli selhat. V případě havárie na Bečvě jsme ale podle Jana Daňhelky měli i smůlu.

„Září a říjen byly průtokově nadprůměrné. Zrovna ale 20. září, kdy k havárii došlo, byl na řece nejnižší stav vody. Kdyby k havárii došlo o čtyři dny později, voda by byla více naředěná a dopady katastrofy by byly menší,“ uzavírá Jan Daňhelka.

Další témata rozhovoru: realizace kanálu Dunaj–Odra–Labe; 130 let od největší povodně v dějinách Karlových Varů; přívalové deště a povodně dnes.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.