Jan Jůn: Dvojnásobná pohroma pro britské hospodářství?
Je to téměř neuvěřitelné – a mnoho Britů stále uvěřit odmítá –, že ostrovní království je téměř v bankrotu a hrozí zvýšení daní občanům a mnohem větší utahování opasků než v minulých letech.
Ano, před pár dny tuto skutečnost potvrdil ministr financí Rishi Sunak.
Čtěte také
Předstoupil před poslance s takzvaným hodnocením výdajů a vzhledem k obrovským sumám, které Británie, nejpostiženější evropská země první koronavirovou vlnou, vydala z rozpočtu, oznámil finanční pohromu. Prý nejhorší za posledních 300 let.
Není proto divu, že seriózní Úřad pro rozpočtovou odpovědnost potvrdil ministrova čísla, že letošní rozpočtový deficit dosahuje téměř 400 miliard liber, což se rovná 19procentnímu snížení ročního objemu HDP království.
Vláda si proto bude muset půjčovat z veřejných peněz občanů kolem stovky miliard liber ročně po čtyři roky a skončí přesto s roční rozpočtovou dírou ve výši minimálně 27 miliard liber. A to po osekání výdajů, snížení mezinárodní rozvojové pomoci o miliardy, zmrazení platů ve veřejné sféře a s dvěma a půl miliony nezaměstnaných už v létě a dalším tlakem na sociální pokladnu.
Zářné pobrexitové zítřky byly záměrnou lží?
Čtěte také
Sunak se snažil neznít zoufale, ale nynější lockdown, tedy stav nouze, který má skončit 2. prosince, bude nahrazen téměř stejně přísným režimem restrikcí ve třech různých stupních. Prý aby mohl být uvolněn na Vánoce, což vzápětí po Sunakově expozé oznámil národu premiér Boris Johnson. Ekonomika bude tedy i nadále trpět, což pobouřilo desítky konzervativních poslanců a váhavý „klaun Boris“ jim před úterním hlasováním s restrikcemi opět couvá.
Pozoruhodné (i podle opoziční ministryně financí Anneliese Doddsové) a přímo podezřelé ovšem je, že bystrý ministr financí, prý příští premiér, během „hodnocení výdajů“ ani jednou nevyřkl slovo „brexit“. Nenaznačil tak, jak zamýšlí kormidlovat zmítanou loď ekonomiky po ukončení pobrexitového přechodného období od ledna a jak brzdit případný pád libry.
Měl by přitom uklidnit veřejnost i poslance bez ohledu na osobní preference jako brexitář. Vidí totiž určitě, že dohoda s Unií – přesto, že by se podle zdrojů i tak téměř podobala tvrdému odchodu bez dohody – se jaksi nechce dostavit, i když vyjednávač Unie Michel Barnier je opět v Londýně.
Čtěte také
Určitě také slyšel nejnovější varování guvernéra Bank of England Andrewa Baileyho, že brexit bez dohody „by přinesl více dlouhodobých škod než koronavirus“ a varování zmíněného Úřadu pro rozpočtovou zodpovědnost, že by nastal další, až šestiprocentní pád ekonomiky.
Nemohl také neslyšet varování automobilky Nissan, největšího zaměstnavatele severovýchodu Británie se 7000 zaměstnanci, že by v případě tvrdého brexitu z Británie odešla a že pro asociaci výrobců a prodejců automobilů by tvrdý brexit znamenal ztrátu 55 miliard liber.
Ututlává tedy Johnsonova brexitářská vláda zdvojnásobení koronovirové hospodářské pohromy brexitem? Pokud ano a svede to na koronavir a Unii, tak má pravdu bývalý konzervativní premiér sir John Major, že před referendem brexitáři slibované zářné pobrexitové zítřky byly jednou velkou záměrnou lží.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
