Jan Švejnar: Zachrání ekonomiku čtyřdenní pracovní týden?

29. květen 2020

Změní nový koronavirus pohled na globalizaci? Bude svět zase závislý na Číně? Jak rychle půjde navázat na dobu před vznikem pandemie?

Optimistické hlasy říkají, že opětovný růst by světová ekonomika mohla zaznamenat už ve třetím čtvrtletí. Pozitivní je i host pořadu Jak to vidí ekonom Jan Švejnar.

Čtěte také

„Je to možné. Nejsme ve válce, kde by se zničilo velké množství kapitálu a strojního zařízení. Lidský kapitál zůstal. Pokud by se daly věci zpět dohromady, mohly by všechny ekonomiky postupovat celkem rychle.“

Nezaměstnanost poroste

Velkým problémem se stala nezaměstnanost. Vazby mezi zaměstnavateli a zaměstnanci se přetrhly. Získat zpět ty samé zaměstnance nebude tak jednoduché. Evropa má v této otázce ale podle Švejnara výhodu.

Záchranné programy, které Evropa má, udržují vazby mezi zaměstnanci pevnější, než je tomu třeba v Americe,“ vysvětluje. „Přesto musíme počítat s tím, že i v Česku nezaměstnanost ještě poroste. Z velmi nízké báze okolo 3 % vzroste zhruba na 8 %.

Čtěte také

Recepty na oživení ekonomiky

Jak oživit poraněnou ekonomiku? Jedním z návrhů je čtyřdenní pracovní týden. Podle premiérky Nového Zélandu by takový systém umožnil lidem více cestovat, a tím by se posílil turismus. Má takovýto návrh šanci i v České republice?

Se čtyřdenním týdnem se už experimentovalo různě po světě, například i v Americe. Možnosti, které nastanou, jsou různé. Ať už půjde o čtyřdenní pracovní týden, nebo o práci doma on-line.

Předpokládá se, že mnoho zaměstnavatelů umožní svým zaměstnancům pracovat z domova i po odeznění koronavirové krize.

Spousta firem teď zjišťuje, že je zbytečné pronajímat si celou budovu, když může část zaměstnanců pracovat z domova. Je to směr, který je možný. Uvidí se, do jaké míry podniky tuto možnost využijí.

Podstatné ale bude, že svět bude mnohem více obezřetný a uvědomí si velkou míru nejistoty. Pandemie tohoto typu může nastat kdykoli a svět musí být připraven. Z toho důvodu očekává ekonom Jan Švejnar změnu pohledu na globalizaci.

Éra deglobalizace

Efekt pandemie je silně vidět v tom, že se přetrhaly dodavatelské řetězce. Řada velkých korporací bude chtít mít výrobu a dodavatele sobě blíž. V rámci amerického trhu v Americe, Kanadě a Mexiku, v rámci Evropy uvnitř Evropské unie.

Na druhé straně se ukazuje, jak jsme všichni schopni fungovat velice efektivně v rámci digitálních technologií on-line. A v tomto smyslu naopak nastane druhá, větší vlna globalizace. Všechny transakce, které je možné uskutečnit on-line, se budou dít tímto způsobem a globálně.

Otázka soběstačnosti

Česká republika je moc malý stát na to, aby i po zkušenosti s pandemií byl schopen vyrábět všechno sám. Švejnar by se prý ale nedivil, kdyby Česko přesunulo své globální obchodování více do Evropy. Další obchodování s Čínou bude záviset na její schopnosti zvládnout další vlnu pandemie.

Pokud Čína pandemii zvládne, má potenciál znovu stanout na světových trzích. Čínská ekonomika má schopnost šoky úspěšně vstřebávat a znovu se poměrně rychle postavit na nohy. Je reálné, že dojde k souboji dvou politicko-ekonomických systémů. Čínského a západního.

Další témata rozhovoru: situace v Americe a postoj Donalda Trumpa; blížící se americké volby; restrukturalizace ekonomiky

autoři: Zita Senková , Jan Švejnar , opa
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.