Kde končí legitimní obstrukce? Jednací řád Sněmovny musíme věcně vymezit, míní její místopředseda

Kde podle vás končí legitimní obstruování? Vy už jste to naznačoval, ale kde začíná ta paralýza Sněmovny, o které se teď stále častěji mluví?

Je to jednoduché. Jestliže máte většinu, kterou vám dali voliči, tak jste zodpovědní za to, abyste realizovali program, se kterým jste kandidovali. Opozice to do určité míry může blokovat, ale nemůže úplně znemožnit, aby parlamentní většina nemohla zrealizovat to, co chce.

Čtěte také

Poslanec Skopeček: Obstrukce jsou legitimní nástroj opozice, ale nemohou být standardem

To, co je velmi citlivé a o čem se celou dobu diskuse vede, je, kde leží ta hranice toho, že opozice může ještě blokovat jednání a kde už leží ta hranice, kdy většina v koalici řekne: ten čas jste už využili dostatečně a my už jsme přesvědčeni, že tento moment je ten správný čas k tomu, abychom prosadili vůli většiny.

Je to velmi složité, je to velmi citlivá věc a musí se to vždy velmi dobře vyvažovat, abyste neválcovali opozici. To se mi nelíbí, protože kdo je dnes v opozici, může být příště v koalici a současně kdo je dnes v koalici, může být příště v opozici a to, co se vám dneska líbí, tak příště se vám líbit nemusí. Takto citlivě k tomu chci přistupovat a pevně věřím, že s kolegy, se kterými to budeme řešit, se minimálně pokusíme najít řešení.

Není to ale známka slabosti současné vládní koalice a zdatnosti opozice? Opravdu neexistují legální pojistky, jak zajistit řádné fungování dolní komory Parlamentu? Skutečně je nutné kvůli tomu dělat legislativní změny?

Opravdu si myslíte, že snaha o dohodu a případně úpravu je projevem slabosti? Já si naopak myslím, že pokud přizvete i kolegy, kteří jsou v opozici, k jednání a zajímá vás jejich názor, což mě zajímá...

Čtěte také

Ministry pobouřilo Okamurovo vystoupení ve sněmovně k otázce běženců z Ukrajiny. Šíří lži a vyvolává nenávist, zaznělo

Dobře, ale já se ptám, jestli opravdu myslíte, že je nutné kvůli tomu měnit zákon?

V současné době si myslím, že je. Jak se různě potkávám s lidmi, tak oni nerozumí tomu, proč se musíme bavit celý den například o úpravě programu jednání, proč jednáme nesmyslně přes noc, proč lidé, kteří mají tzv. přednostní práva, mohou mluvit tři a půl a více hodin a potom z toho ještě dělají frašku, že se předhání, kdo mluvil víc hodin, přestože říkají věci, které nesouvisí s tím, co se projednává.

Já si myslím, že to je do určité míry nedůstojné Poslanecké sněmovny, byť je to specifické prostředí. A když není dohoda, musíme se začít bavit řekněme o věcném vymezení jednacího řádu.

Jak by se tedy podle vašich představ měl změnit tento jednací řád Sněmovny?

Těch řešení je několik. Jedním z řešení například může být, že otevřeme otázku tzv. třetího čtení, tedy finálního čtení zákona, kdy my už ho pak posíláme do Senátu. V současné době je to pouze ve středu a v pátek od devíti do dvou. Tak například, zda by nebylo možné tato třetí čtení rozšířit na další jednací dny.

Sám jste řekl, že byste se zpočátku měli inspirovat v některých zahraničních parlamentech. Zkuste být konkrétní, ve kterých jak jinde vzdorují blokování práce zákonodárného sboru.

Čtěte také

Polední publicistika: Svědectví uprchlíků z Mariupolu. Obstrukce ve sněmovně. 77 let od Pražského povstání

Já bych v tento moment nechtěl řešit to, jakým způsobem se blokuje projednávání.

Ale jak se tomu právě bránit?

Například v Bundestagu, máte podle síly frakce vymezený řečnický čas na projednávání určitých zákonů. To znamená, že by se to dalo řešit podle síly poslaneckého klubu. Nebo se bavme i o tom, jakým způsobem se například berou přestávky, zda se o nich bude hlasovat nebo se budou dávat přestávky na poradu klubu automaticky. Ty mají svoji logiku, ale také můžou být používány jako obstrukční nástroj.

Podle nepsané dohody by se měl jednací řád změnit až od příštího volebního období. Čili i pokud byste na té novele našli s opozicí shodu, tak tu současnou situaci to stejně nijak neřeší?

Vždycky jsme zatím k té změně jednacího řádu skutečně přistupovali tak, aby se měnil od dalšího volebního období. Mně osobně to dává smysl a předpokládám, že tento princip zůstane zachován.

V případě, že poslanecké kluby projeví jinou vůli, tak se o tom bavme. Ale vždycky jsem o tom přemýšlel tak, že by ta úprava měla nastat až od nového volebního období.

Co by se podle Jana Bartoška mohlo v jednacím řádu změnit ještě v tomto volebním období? A co soudí o mítinku poslance Andreje Babiše v době konání mimořádné schůze Sněmovny? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.