Keporkakové zesilují písně, když slyší silný vítr. Hluku lodi spíš utečou

27. květen 2023

I když se lodní motor ozývá na podobných frekvencích jako vítr, keporkakové to do vzájemné domluvy nepromítnou. „Jsou adaptovaní na to, aby rozuměli akustickému prostředí,“ říká zoolog a etolog Marek Špinka.

Komunikaci keporkaků vědci nahráli během cesty těchto velryb z rozmnožovací oblasti u australských břehů k Antarktidě, kde se zvířata krmí. K experimentu použili 19metrový rybářský člun. Článek o jejich pokusu vyšel v časopise Proceedings of the Royal Society B.

Při setkání s hlučnou lodí se keporkakové pokoušejí nasměrovat komunikaci jiným směrem nebo na vyšší frekvenci.

„Nesnaží se loď překřičet,“ předpokládá etoložka a odbornice na bioakustiku Tereza Petrusková. Podobně se podle ní chovají i jiná zvířata ve snaze utéct z dosahu hluku motorů aut.

Rychlost zvuku

Čtěte také

Zvuk se v moři šíří pětkrát rychleji než ve vzduchu. Pro komunikaci vodních živočichů je přitom zásadní.

„Zrak má ve vodním prostředí velmi krátký dosah, většina vody je kalná,“ upozorňuje Marek Špinka. I chemické signály tam fungují jen na krátkou vzdálenost.

Pomocí sluchu se tedy mořští živočichové orientují v prostoru. Keporkakové se svou širokou hlavou přitom dokážou dobře zvuk lokalizovat.

„Pochopí, že o lokální zvuk se tolik nemusí starat. Když signál někam vyšlou, a tam je jiná velryba, třeba u toho zrovna loď nebude,“ uvažuje vědec.

Umělá inteligence

„Vědci zachytili 18 různých elementů zpěvu, každý by pro nás vyzněl různě,“ říká Marek Špinka. Repertoár vokálních projevů keporkaků je podle něj ještě pestřejší.

Tým australské bioložky Elisy Girolaové připomíná, že kytovci za sebou mají miliony let evoluce. Zpěv souvisí s jejich rozmnožovacím chováním.

Badatelům při rozlišování zvuků v přírodě pomáhá umělá inteligence. Úspěšnost jejího používání podle etologa souvisí s dostatkem dat a s porozuměním jejich původu.

Nejprve musí být k dispozici dost nahrávek příslušného druhu, aby se měla umělá inteligence z čeho učit. Na pozdějších nahrávkách pak daný druh rozpozná automaticky. 

Velrybí hity

U keporkaků vědci už dřív objevili také něco jako písňové hity. Jejich obliba se šíří spíš na jižní polokouli, kde je víc shromaždišť než na severní.

Čtěte také

„U Ameriky si vytvoří jeden motiv a ten si předávají, když se potkají v antarktických vodách, kde se krmí,“ vysvětluje Tereza Petrusková.

Hit se naučí jen sousední populace. Když se pak s jeho zpěváky potkají další velryby, píseň od sousedů převezmou.

„Vždy putuje z Ameriky do Austrálie,“ dodává vědkyně. V Austrálii už obliba konkrétního nápěvu většinou vyjde z módy.

Co ovlivňuje hlasitost písní keporkaků? Čím člověk mate langusty, krevety nebo olihně? Jak zní hlasy z korálových útesů? Poslechněte si celý speciál Laboratoře z Národního technického muzea. Debatují etoložka a odbornice na bioakustiku Tereza Petrusková, etolog a zoolog Marek Špinka a filmař života v oceánech Steve Lichtag. 

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.