Lidmi vytvořená jezírka na Šumavě už využívají jen rostliny a živočichové
Národní technickou památku Schwarzenberský kanál zná asi každý milovník Šumavy, nebo o ní alespoň slyšel. Toto monstrózní dílo, ve kterém se plavilo palivové dříví přes 100 let, napájela soustava rybníčků a nádrží, včetně Plešného jezera.
Nádrží, takzvaných klauz, bylo podél kanálu několik. Ty zadržovaly vodu a když se začala plavit smrková polena, voda se z nich pomalu vypouštěla, tak, jak bylo potřeba. Nejvýznamněji k této činnosti přispívaly temné vody Plešného jezera, jehož hráz byla kvůli tomu uměle navýšena a opatřena stavidlem. Další nádrží, která nadlepšovala průtok byla Rosenaureova nádrž nebo Jelení jezírko. Dále po Schwarzenberském kanále, na Koňském potoce lidé vybudovali nádrž Říjiště. Jedná se o nádržku o ploše skoro půl hektaru, která je v dnešní době z větší části zarostlá, jak potvrzuje bioložka Správy Národního parku Šumava Eva Zelenková.
„Je to mokřad, který zarůstá ostřicemi a podobnou vegetací. Je fakt, že nedávno si tam nedávno zařádil bobr a v podstatě ucpal odtok a navýšil hladinu. Takže voda začala přetékat tudy, kudy původně netekla, třeba i přes hráz. Takže je to mokřad, ve kterém si bobr vybudoval své vlastní bydliště.“
Jezírko Říjiště je i díky pomalému zazemňování jedním z těch, které je velmi bohaté na život. V mělké vodě roste velké množství vegetace, mezi kterou se dá najít mnoho bezobratlých živočichů. Hmyz létající nad hladinou přitahuje takové lovce, jakými jsou netopýři, občas se vyskytují i vodní ptáci. Bydliště tu má také už zmiňovaný bobr.
Další, málo známou nádrží vybudovanou k Schwarzenberskému kanálu je nádrž Tišina. Naši předci ji vybudovali na Medvědím potoce nedaleko Zadní Zvonkové, tedy pod vrcholem Smrčiny. A stejně jako Říjiště, ani Tišina, zaujímající plochu 3000 metrů čtverečních už dávno neslouží svému původnímu účelu, ale vodní vegetaci a živočichům. Nepřítomnost ryb dokládá poměrně bohatý výskyt velkých druhů zooplanktonu, který běžně ryby žerou.
„Dneska je to rybníček v lese, který sice má výpustní zařízení, ale prakticky se nepoužívá. Je to lesní rybníček, dá se říci využitelný pro obojživelníky, pro larvy různého vodního hmyzu, který má rád stojaté vody.
Přesto, že většina lidmi vytvořených vodních děl na Šumavě už ztratila svůj původní smysl, jsou v Šumavské přírodě stále a jejich přítomnosti využívají rostliny a živočichové.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
