Před rozhlasem:
Kdybych měla psát pracovní životopis, musely by vzniknout dva. Jeden, který by mapoval mojí moderátorskou kariéru a jeden pěveckou. Původně jsem si vybrala profesi historičky. Tento obor, konkrétně historii a muzeologii, jsem vystudovala na Slezské univerzitě v Opavě a současně vystudovala i ostravskou Lidovou konzervatoř. Už během studií jsem začala pracovat jako redaktorka a moderátorka zpravodajství České televize. V roce 1994 jsem začala moderovat hlavní zpravodajskou relaci v TV Nova. Od roku 1996 jsem nastoupila jako moderátorka večerního zpravodajství do TV Prima a hlavní zprávy tam moderovala až do roku 2006. V roce 2007 jsem moderovala na ČT24 živý diskuzní pořad Vedlejší efekty. Od března 2008 do září 2009 jsem moderovala zprávy a publicistické pořady v digitální zpravodajské televizi Z1.
V roce 1996 jsem začala také v rádiu Frekvence 1 moderovat svůj pořad Odpolední klid, který se každý víkend živě vysílal téměř tři roky. Mezi hosty byly i osobnosti, které tady mezi námi už nejsou, a tak rozhovory s Pavlem Tigridem, Borisem Rösnerem, Waldemarem Matuškou, Jiřím Reinsbergem nebo Miloslavem Šimkem patří mezi vzácné vzpomínky a relikvie, které umožňuje profese moderátora.
Pravidelně také publikuji své „glosy“ v časopise Československá fotografie. Souběžně s touto moderátorskou a novinářskou profesí hostuji v operních domech v Česku, koncertuji doma i v zahraničí a spolupracuji s mnoha hudebními tělesy.
Do divadla jsem vstoupila prostřednictvím muzikálu. Tři roky jsem zpívala jednu ze sólových rolí v úspěšném muzikálu Krysař. Po té jsem se zaměřila především na klasickou hudbu. V českých divadlech hostuji v mezzosopránových rolích (G. Verdi: Nabucco – Fenena, G. Puccini: Madama Butterfly – Suzuki, Ch. Gounode: Faust a Markétka – Siebel, W. A. Mozart: Cosi fan tutte – Dorabella, A. Dvořák: Rusalka – žínka, J. Strauss: Netopýr – hrabě Orlovský, A. Dvořák: Čert a Káča – Káča...). Pravidelně koncertuji s Triem Amadeus. Tento mozartovský projekt je mimořádný především tím, že úpravy písní i árií pro mezzosoprán a dechové trio vznikají speciálně pro společné koncerty.
Zároveň jsem součástí Tria Lyrico (Kateřina Englichová – harfa, Žofie Vokálková – flétna), kde interpretuji především francouzský a italský repertoár spolu s harfou a flétnou. Spolupracovala jsem s řadou hudebních těles, například se Severočeskou fi lharmonií, Královéhradeckou fi lharmonií, Janáčkovou fi lharmonií Ostrava, Wihanovým kvartetem. Hostovala jsem ve Státní opeře Praha, v Hudebním divadle v Karlíně, v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích, v Městském divadle Karlovy Vary a pravidelně hostuji v Divadle F. X. Šaldy v Liberci.
Na společných projektech jsem spolupracovala s Kateřinou Englichovou, Lubomírem Brabcem, Jaroslavem Svěceným nebo Wihanovým kvartetem. V repertoáru mám mezzosopránové i některé sopránové role, řadu písňových cyklů a oratorních skladeb. Koncertuji nejen na domácích scénách, ale také v New Yorku, Německu, Rakousku, Japonsku nebo na Kypru. Ve své koncertní činnosti se věnuji i dětem. Koncertní program „Vážná hudba nemusí být vážná“ se snažím mladým lidem přiblížit klasickou hudbu. Za činnost v oblasti umění mi v roce 2002 udělila Evropská unie umění Cenu Gustava Mahlera.
Všechny články
-
Neopravujeme, vyhazujeme a pořizujeme nové. A to platí i o vztazích, říká psychiatr Max Kašparů
Ve třetím díle miniseriálu s psychiatrem a teologem, profesorem Jaroslavem Maxmiliánem Kašparů jsme mluvili o hlubokých zákoutích našich duší.
-
Žijeme v zemi, kde není stud a nic není hanba. Ztratili jsme směr. Stali se z nás Bludní Holanďané
Všechny společnosti v dějinách, které se ocitly na prahu kolapsu, měly společné to, že se v nich vyšinuly mezilidské vztahy a přestaly fungovat na přirozených principech.
-
O Vánocích v cizině není čas na sentiment, vzpomíná cestovatel Miroslav Zikmund
Největší český cestovatel? Možná Emil Holub. Spíš by jimi ale byla dvojice Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka. První jmenovaný se letos dožil krásných 95 let.
-
Transplantace obličeje je jako tisíc jiných operací, říká Bohdan Pomahač
Muž, který vrací lidem tvář. Muž s velmi příznačným jménem, kterému asi bylo souzeno pomáhat. Světově proslulý chirurg. To vše je Bohdan Pomahač.
-
Skladatel musí na vše zapomenout a stát se jednoduchým člověkem s inspirací
Složil mnoho šansonů, hrál v několika orchestrech, hrál s Hanou Hegerovou. Hudebník a skladatel Milan Dvořák se ale k muzice málem nedostal.
-
Otázka soužití s islámem rozlítila hosty a vyprovokovala k odchodu ze studia Dvojky
Třetí díl o soužití s islámem vyvolal v diskutujících opět velké emoce. Pokládáte si často otázku jaká je při sílícím vlivu muslimů budoucnost Evropy?
-
Jaroslav Dušek: Naše minulost je jen hezká hra. Přítomnost je podstatná
Už několik let jde vlastní cestou. Jaroslav Dušek si žije svůj život. Živí se sice divadlem, ale najde si čas na rozjímání, meditování nebo život ve tmě. Našel sám sebe?
-
Jatka 78?! Chceme jít až na krev, říká o novém prostoru pro nový cirkus Rostislav Novák
Principál souboru Cirk La Putyka má s novou budovou v pražských Hlešovicích velké plány. Chtěl by vybudovat centrum podobné těm v Paříži nebo v Berlíně. Podaří se m...
-
Byli Zikmund s Hanzelkou výkladní skříní komunismu? Odpovídá režisér Století Miroslava Zikmunda
Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund. Víte už všechno o jejich cestách. Nevíte ale nic o tom, jak žili. To se snaží napravit nový dokument Století Miroslava Zikmunda.
-
Vymyslet něco nového v hudbě, je velmi těžké, říká Josef Vejvoda
Znáte Škodu lásky? Pravděpodobně ano. Hrála se téměř všude. Po celém světě ale hrál i syn jejího autora, jazzman s polkou v krvi, Josef Vejvoda.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 9
- 10
- 11
- 12
- 13
- následující ›
- poslední »