Mirka Kuntzmannová

Toto pečivo je velmi dobré, ať už z něj připravíme rohlíky, housky nebo něco jiného. Olej, který se do těsta přidává, činí těsto vláčné. 

Zhruba před třiceti i více lety to byl velice populární moučník, žádná oslava se bez něj neobešla. Když se nepodával opilý františkán, jako by oslava nebyla.

Je po svátcích, leckde zbyly nějaké kousky masa, ať vařeného nebo pečeného, se kterými nemáme momentálně žádné úmysly. Byla by velká škoda je vyhodit.

Velký pátek připomíná ukřižování Krista a měl se dodržovat největší půst. Nejčastěji se jedly kaše nebo polévky, protože bylo povoleno konzumovat jen jeden pokrm za den. 

Beránek je jako obřadní pokrm známý už od středověku. Nikdo už ale nezjistí, zda se velikonočním beránkem rozumí dnešní sladké pečivo nebo skutečně pouze jehněčí maso.

Pečivo pochází ze Švédska, kde je stejně populární jako u nás mazance. Je velmi příjemně kořeněné. Žádné koření by nemělo převládat, aby svým aróma nepřetlouklo ostatní.

Těsto můžeme použit na bábovku, bublaninu, ovocné řezy, či si z něj můžeme upravit dort nebo řezy s krémem, biskupský chlebíček, srnčí hřbet a podobně

V době, kterou prožíváme, se může stát, že nám chléb doma dojde a může být problém si pro čerstvý dojít. Nabízíme recept na velmi jednoduchou přípravu domácího chleba.

Křehké zelí, šťavnatá mrkev a jemně uzená kuřecí stehna jsou příjemnou kombinací tohoto pokrmu. Všechny chutě se dušením pod poklicí krásně prolnou. 

Kdysi ve Vídni žila jistá Cecílie Krapfová. Jednou neměla včas upečený chléb. Zlostně hodila kus těsta do hrnce, kde byl rozpálený olej. A kobliha byla na světě.