Na barborky vybírejte větvičky s naducanými pupeny, na rouby s těmi štíhlými
Na 4. prosinec připadá svátek svaté Barbory. Ten den chodíváme na větvičky třešně nebo zlatice a nosíme si je domů jako takzvané barborky. Chtěli byste vyzkoušet, zda vám vykvetou také větévky jiných stromů či keřů? Poslechněte si tipy Ivana Dvořáka z časopisu Zahrádkář:
„Barborka nemusí být jen větvička zlatice (nesprávně zlatý déšť) nebo třešně. Rychlit můžeme výrazně kvetoucí dřeviny jako je dřín či kdoulovec, pak třeba větvičky broskvoně, meruňky, mandloně. Ze zelených větvičky břízy či modřínu. Rychlit se dají i větvičky šeříku, ale to už chce určité znalosti.
Pokud větvičkám trochu pomůžeme, vykvetou včas, i když je uřízneme pár dnů po svátku Barbory. Namočíme je do vody o něco teplejší, než je teplota v místnosti. To můžeme opakovat několik dnů za sebou. Namáčení větévek je vhodné i v bytech s ústředním topením. Pupeny s poupaty nezaschnou, jak se může někdy v teplých místnostech (nad 22°C) stát.
V prosinci řežeme také rouby. V tomto období po uříznutí nejméně vegetují, prodýchají v místě skladování nejméně energie v nich uložené. Rouby řezané později jsou už více či méně probuzené, intenzivněji zpracovávají své zásoby energie ve hmotě roubu.
Rouby skladujeme třeba ve sklepě u brambor, jablek, v nádobě s vlhkým pískem, zahrábnuté tak 2 až 3 centimetry. Nebo venku, na severní straně budovy, ve sněhu, případně volně píchnuté v zemi. Také je lze skladovat v dolní přihrádce ledničky, v zásuvce na zeleninu.
Touto dobou řežeme rouby ořešáku, peckovin a jádrovin. Pokud toho máme moc na práci, řez roubů z jádrovin můžeme odložit na pozdější dobu.
Nařezat rouby je docela snadné. Bereme je obyčejně z jižní strany, ze stromů v plném růstu, vybíráme si rouby takové, aby byly silné jako podnože, nebo obecně v síle mezi tužkou a malíčkem. Horší je to u stromů starých, neřezaných. Tam musíme pro rouby až do vršku koruny, hledat, jestli někde není nějaký přírůstek solidní tloušťky a délky. Šikovnému zahradníkovi stačí roub se třemi očky, půl centimetru silný, třeba 2 centimetry dlouhý.“
Související
-
Choroby a škůdci slivoní
Dnes bude řeč o slivoních a chorobách a škůdcích, které je napadají. Kdy je nejlepším řešením stromy pokácet? Odpoví Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář:
-
Podle čeho vybírat plastový kompostér
Pokud nemáte možnost založit v zahrádce klasický kompost, můžete zakoupit na jeho „výrobu“ plastový kompostér.
-
Odrůdy jablek vhodné pro dlouhé skladování
Jeptiška neboli Železné jablko, Idared, Jonathan nebo Granny Smith. To jsou odrůdy jablek, které vydrží dlouhé skladování.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
