Paní Irena Zubíková desítky let pracovala ve školství. V důchodovém věku se přesunula na opačnou stranu katedry

O svém rozhodování, zda se v důchodovém věku vrátit do školních lavic, napsala: "No tak to teda ani ve snu! Ale když to pořádají, tak tam asi lidi chodí. Být znovu žáček? To mi není zapotřebí! Ale prý tam chodí lidí docela dost. Nechat se zkoušet? V mém věku? To ne! Ale třeba to zkoušení není až tak do krve! Sedět dvě hodiny a poslouchat přednášky? Ale ony i za mlada byly docela zajímavé. V U3V (univerzitě 3. věku - pozn. red.) prý přednášejí známí lidé o interesantních věcech. Kde by se dala sehnat přihláška? No, ale já nevím. Nezůstat raději doma? Známá jedné kamarádky tam chodí a líbí se jí to! Musím zjistit kdy, a kde to bývá… Tak to teda bylo překvapení! Bezva lidi! Tam budu chodit!"

Paní Zubíková 50 let pracovala ve školství a teď se přesunula na opačnou stranu katedry. Za dobu studií na univerzitě 3. věku napsala 8 seminárních prací, nejen o význačných osobnostech Mladoboleslavska. Psala například o významu badatelské činnosti doktora Čeňka Novotného pro Mladou Boleslav. Středoškolský profesor, autor řady prací z botaniky a vlastivědy, mimo jiné v lokalitě Radouč objevil lokální výskyt vzácné a chráněné rostliny devaterky poléhavé (Fumana procumbens), což byl objev středoevropského významu.

Psala také o Františku Barešovi, středoškolském pedagogovi, historikovi a muzejním pracovníkovi, jednom ze zakladatelů boleslavského muzea, nebo o takzvaném karpatském oblouku, který zasahuje téměř do míst, kde vyrůstala.

Odkud paní Zubíková pochází a co jí studium přináší, to si poslechněte v reportáži.