Pedagog Hlaváč: Stávka pedagogů? Oprávněná. K hodnotám vzdělanosti je potřeba se postavit jinak

30. březen 2023

Den učitelů se nesl ve znamení stávky. Studenti a vyučující humanitních a společenských oborů ze třinácti fakult z devíti měst se v protestní akci Hodina pravdy snažili upozornit na nedůstojné podmínky pro svoji práci i studium. Jedním z požadavků bylo i zvýšení platů pedagogů. Jaká je celá podstata protestů? Proč je vysoké školství podhodnocené? Pedagog Jiří Hlaváč se v audiozáznamu ještě věnuje proměnám čtenářských zvyklostí i inovacím v hudební a výtvarné výchově.

Důležitým poselstvím protestní akce bylo kromě upozornění na špatné platové podmínky vysokoškolských pedagogů i poukázání na fakt, že humanitní a společenskovědní obory jsou u nás dlouhodobě znevažovány a podceňovány v porovnání s jinými obory nebo i s výukou na středních školách.

„Ve školství jsem strávil 43 let svého života a musím říct, že stížnosti jsou skutečně oprávněné. Plně si za tím stojím. Podmínky jsou nedůstojné, peníze chybí. Měli bychom proto hledat řešení, jakým způsobem se postavit k hodnotám vzdělanosti jako takové. Nikoli způsobem, že chvilku stávkují lékaři, potom učitelé a pak pedagogové vysokých škol. To je přece absurdní,“ říká v pořadu Jak to vidí... pedagog a klarinesta Jiří Hlaváč.

Pořád jen montovna?

Podivuhodné podle Hlaváče je zejména to, že i když vysoké školy produkují velké množství erudovaných mladých odborníků, pořád se o nás mluví jako o montovně než mozkovně.

Čtěte také

„Výsledek zkrátka není takový, jaký jsme očekávali. Začal bych ale u státního dluhu. Jestliže stát jako domácnost zatíží rodinný rozpočet úvěry, které musí splácet, tak mu peníze logicky budou chybět někde jinde. A je zjevné, že to, čím disponuje ministerstvo školství, rozhodně nestačí.“

Další podivností jsou podle Hlaváče bonusy za náročné studium. „Ani po 43 letech praxe bych si netroufl říct, jestli studium medicíny je náročnější než studium architektury nebo dirigování. Podle čeho by se to mělo posuzovat? Podle skladby předmětů, počtu zápočtů? Náročnost studia je postavená v prvé řadě na společenské potřebě. A pak tu jsou samozřejmě studenti i pedagogové skvělí a průměrní. Prospěchová stipendia ale byla povětšinou zrušena, protože na ně nebyly peníze.“

Něco je špatně

Asociace děkanů filozofických fakult vyčíslila, že rozpočty univerzit letos potřebují přes miliardu korun, aby se situace stabilizovala. Předseda Akademického senátu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Ondřej Švec zároveň upozornil, že tabulkový plat odborného asistenta 32 400 korun hrubého na důstojný život nestačí. Lépe na tom ale nejsou ani docenti a profesoři. „Nikdy jsem se neodvolával na míru zásluhovosti, ale řeknu to nahlas. Mí kolegové z Vídně, Mnichova, Berlína, Curychu, Londýna, Paříže jsou za stejnou práci, jako dělám já, honorováni třikrát až čtyřikrát výše!“

Nešťastný je podle Hlaváče i již výše zmíněný vztah společnosti k humanitním a společenským vědám. „Obávám se, že když něco nezbytně nepotřebujeme, velkou pozornost tomu nevěnujeme. Jenže vše souvisí se vším. Pokud se tedy budeme dívat na svět tak, že teď zrovna humanitní obory nejsou pro nás prioritou, tak je to špatně. Jsou stejně důležité jako cokoli jiného.“

Spustit audio

Související