Petr Pavel: Otevřený konflikt by byl pro všechny strany zničující, v jisté formě studené války ale nejspíš jsme

Byla sabotáž ve Vrběticích aktem státního terorismu, vojenským nepřátelstvím na území suverénního státu nebo útokem na zboží zahraničního podnikatele? Jak vrátit do rovnováhy diplomatické vztahy s Ruskem? A jakou oporou nám je v současné situaci Severoatlantická aliance? Vladimír Kroc se ptal někdejšího předsedy Vojenského výboru NATO a bývalého náčelníka generálního štábu Petra Pavla.

Bývalý diplomat a velvyslanec v Rusku i ve Spojených státech Petr Kolář pro iRozhlas řekl, že by požádal spojence v NATO o aktivaci článku 5 Washingtonské smlouvy. Možná pro jistotu, jestli můžete vysvětlit, co to znamená?

Čtěte také

Článek 5 je základním stavebním kamenem aliance. Když to řeknu terminologií literatury: jeden za všechny, všichni za jednoho. To znamená, že bude-li jeden nebo více členů aliance vojensky napadeno – a do toho dnes počítáme i rozsáhlý kybernetický útok – tak všichni ostatní mu přijdou na pomoc. K tomu je zapotřebí, aby všichni členové aktivovali článek 5. Za více než 70 let existence aliance byl tento článek aktivován pouze jednou, a to po útoku na Dvojčata v New Yorku. Jak asi všichni uznají, dnešní situace zřejmě nedosahuje parametrů šoku, který znamenal ten útok v New Yorku, proto bych i viděl aktivaci článku 5 za spíše hypotetickou než reálnou.

Přesto, že třeba Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost varoval, že v souvislosti s aktuálními událostmi hrozí zvýšené riziko kybernetických útoků?

Ono to není nic nového, kybernetické útoky jsou běžnou součástí našeho každodenního života. Incidenty v kybernetickém prostoru jsou v počtech desetitisíců, statisíců denně, i těch vážnějších máme do roka hodně. Lidé si asi budou pamatovat útok na nemocnice, což zrovna při zatížení covidem bylo mimořádně složité. Pokud bychom byli cílem rozsáhlého kybernetického útoku, jako bylo v roce 2007 Estonsko, pokud by to opravdu narušilo činnost státu a vedlo ke ztrátám na životech, pak by to určitě byl podnět k diskuzi o aktivaci článku 5.

Čtěte také

Mohou být Washingtonem nově uvalené sankce účinné, anebo jde více o politické gesto?

Politický význam je tam vždy, především v tom, že se skupina států dokázala shodnout na společném postupu. Pokud jde o dopad, myslím, že sankce prošly vývojem. Ty první uvalené na Rusko po anexi Krymu byly spíše plošného charakteru a takové sankce mohou mít sice krátkodobý dopad, ale Rusko je dokázalo poměrně dobře využít ve svůj prospěch: jako ‚další z agresivních kroků Západu‘, na který bude Rusko reagovat semknutím a vydrží to. Postavili se tedy více za Putina. Ty dnešní sankce jsou mnohem více cílené na konkrétní organizace a osoby, což dává mnohem větší smysl. Myslím si, že za situace, v níž Rusko je, kdy čelí rostoucí izolaci ve světě a rostoucím ekonomickým a sociálním problémům doma, ty sankce opravdu smysl mají a je třeba v nich vytrvat, protože je to jeden ze silných nevojenských nástrojů, které mohou stát přimět ke změně kurzu.

Hrozí nová studená, nebo snad i horká válka?

Já pevně doufám v to, že horká ne, protože všichni si uvědomují, co by taková válka znamenala, jaké obrovské ztráty by přinesla a o kolik mnoho let by nás vrátila zpátky. Asi všichni vědí, že válka dnešním kontextu technologií by byla zničující pro všechny, ale bohužel v určité nové formě studené války už nejspíš asi jsme.

Jak vnímá Petr Pavel riziko znovurozhoření konfliktu na rusko-ukrajinských hranicích? Proč říká, že je kauza Vrbětice jen „špičkou ledovce“? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.

autoři: Vladimír Kroc , jkh

Související