Podpora stavebního spoření je neefektivní. Velká část navíc nejde na bydlení, říká poslanec. To je mýtus, nesouhlasí zástupce stavebních spořitelen

28. březen 2023

Vláda zvažuje, že kvůli úsporám zruší státní podporu stavebního spoření. „Stavební spoření vzniklo v době, kdy nebyly takové úspory, nebyl rozvinutý bankovní ani hypoteční trh a poměr státního příspěvku k platům a k cenám nemovitostí byl úplně jiný,“ říká poslanec Vojtěch Munzar (ODS). „Stavební spořitelny jsou etablovaná infrastruktura, která plní společenskou roli,“ nesouhlasí předseda Asociace českých stavebních spořitelen Libor Vošický. 

Stavební spořitelny přicházejí s nápadem, jak tento druh spoření zachránit. Mohlo by se podle nich propojit s dotačními programy na snížení energetické náročnosti bydlení, třeba na zateplení.

Čtěte také

„Tím, jak stát incentivizuje vklady obyvatel, má i kontrolu nad tím, jakým způsobem ty prostředky, které banky díky tomu obdrží, jsou schopny investovat do oblastí, které jsou pro stát důležité, které plní nějakou sociální funkci. Dřív to bylo primárně v oblasti úspor a v oblasti investic do pořízení bydlení.“ 

Samozřejmě situace se vyvíjí a v dnešní době jdou tyto prostředky primárně do oblastí, které jsou spojeny s energetikou. Jde tedy o zaběhlou stabilní kredibilní infrastrukturu, která může pomoci státu v energetické transformaci, v plnění emisních limitů,“ vysvětluje Vošický, který je také předsedou představenstva Stavební spořitelny České spořitelny.

Munzar zdůrazňuje, že stát potřebuje šetřit a v současnosti dává na stavební spoření přes čtyři miliardy korun ročně.

Musíme hodnotit veškeré výdaje z hlediska jejich nezbytnosti a efektivnosti, i když to mnohdy není populární.
Vojtěch Munzar

„Stát má dlouhodobě větší výdaje než příjmy státního rozpočtu a rychle se zadlužuje. Musíme hodnotit veškeré výdaje z hlediska jejich nezbytnosti a efektivnosti, i když to mnohdy není populární,“ konstatuje místopředseda sněmovního rozpočtového výboru.

Vojtěch Munzar

Asociace českých stavebních spořitelen podle Vošického tento argument chápe. Otázkou ale podle něj je, zda úspora čtyři miliardy ve stavebním spoření přinese kýžený efekt, který státní rozpočet požaduje.

„To znamená, aby investice, které jsou nutně potřebné pro energetické úspory, byly generovány v menší míře, než jsou dané čtyři miliardy. A o tom velmi silně pochybuji a můžu předložit argumenty, že to tak opravdu není,“ naznačuje.

Více než 24 miliard

Poslanec připomíná, že stavební spoření se váže na šest let, jde tedy o více než 24 miliard korun. Navíc velká část peněz, které lidé mají ve stavebním spoření, vůbec podle něj nejde na bydlení.

Čtěte také

„Stavební spoření nemusí být účelově vázáno. Pokud si klient stavebních spořitelen za šest let naspoří prostředky, dostane 2000 korun, které jdou z peněz daňových poplatníků. A ty peníze mnohdy lidé využívají úplně jinak, berou to třeba jako spoření pro děti nebo si za to koupí dovolenou či auto. Z našeho pohledu tento výdaj není efektivní, protože to dneska nejde na úkor stávajících daňových poplatníků, ale mnohdy budoucích, protože stát si na spoustu výdajů půjčuje,“ vysvětluje Munzar.

S tím, že lidé nepoužívají prostředky ze stavebního spoření na bydlení, Vošický nesouhlasí. Podle něj jde o jeden z mýtů, poukazuje přitom na průzkum, který pro asociaci zpracovala agentura IPSOS.

Pokud se stát nebude na této činnosti podílet, nemůže ani očekávat, že tato charita ze strany velkých bank bude pokračovat.
Libor Vošický

„Stavební spoření má uzavřeno 3,2 milionu obyvatel, dva a půl milionu lidí starších 18 let. A my jsme si dělali průzkum, na co ho využívají. 60 procent lidí využívá tyto prostředky na bydlení, ať už na pořízení, či na zařízení svého bydlení. 10 procent využívá tyto prostředky na spoření pro děti, 10 procent na spoření na stáří, což jsou většinou senioři. 20 procent lidí je má jako pohotovostní rezervu a jenom pět nebo osm procent lidí připustilo, že využívá tyto prostředky i na jiné účely,“ poukazuje.

Libor Vošický

Podle Munzara by výsledky průzkumu byly relevantní v době, pokud by tento bankovní produkt byl jediný na trhu a lidé si nemohli vybrat.

„Není pravda, že pokud stát zruší státní podporu stavebního spoření, budou stavební spořitelny nuceny svou činnost ukončit. Otázkou je, jestli je efektivní dát na něj 2000 korun ročně, což je pro státní rozpočet výdaj přes čtyři miliardy,“ opakuje.

Alternativní úvěrový instrument neexistuje

Podle Vošického je také důležité, že ke stavebnímu spoření na trhu neexistuje alternativní úvěrový instrument. Upozorňuje, že dvacetileté úvěry, které klient nemusí zajistit nemovitostí, v dnešní době poskytují pouze stavební spořitelny, nikoliv univerzální banky.

„Tyto úvěry jsou výhodnější nejen úrokovou sazbou, ale především dobou splatnosti. Stavební spořitelny jsou součástí velkých bankovních skupin a je bláhové si myslet, že by velké banky posílaly prostředky – které mohou investovat do výnosnějších aktiv – do stavební spořitelny, aby ty mohly plnit společenskou roli v tom, že budu poskytovat levné a dlouhé nezajištěné úvěry. Pokud se stát nebude na této činnosti podílet, nemůže ani očekávat, že tato charita ze strany velkých bank bude pokračovat,“ vysvětluje.

Čtěte také

Podle Munzara ale tento argument dokazuje, že je stavební spoření jako bankovní produkt bez státní podpory neudržitelné.

„Pokud to zástupci stavebních spořitelen říkají, pak potvrzují, že je neatraktivní a neefektivní. Ale chápu, že pro stavební spořitelny se jedná o konkurenční výhodu oproti ostatním produktům a ostatním bankám. Nicméně pro mě to je důkaz, jak taková intervence konzervuje stát, že nemotivuje ke zvyšování atraktivnosti produktů.

Stavební spořitelny vlastně dodnes žijí z podstaty a nepřišly ani v minulosti s nějakou výraznou změnou tohoto produktu. A důsledek je, že vklady na stavebním spoření trvale klesají,“ konstatuje poslanec ODS.

Poslechněte si celou debatu. Moderuje Lukáš Matoška.

autoři: Lukáš Matoška , kbr
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.