Pojďte bydlet do Krkonoš, žijeme tady kvalitní život, vzkazuje krajinný ekolog Pavel Klimeš
Krkonoše jsou hory plné Pražáků a apartmánů. Teď jsou turisté doma a hory prázdné. S místním rodákem se zamýšlíme, co bude dál. Co by se tam mělo stavět a kdo by tam měl jezdit?
V Krkonoších se v posledních letech hodně staví. Skoro výhradně pro turisty. Typická stavba posledních let je tu apartmánový dům – v přízemí má zpravidla parkování, případně vrata do garáží. „To je pro mě nepřátelská fasáda,“ říká Pavel Klimeš.
Takové domy a ani další rodinné chalupy už prý v Krkonoších nechtějí. Tyhle stavby totiž do obecních rozpočtů mnoho nepřináší. „Jen daň z nemovitosti, která je směšná,“ vysvětluje, proč se rozhodně nevyplatí kvůli tomu zabetonovat Krkonoše. „Nechceme zastavovat další zelené louky,“ dodává.
Pavel Klimeš je na horách doma. Narodil se v Horním Maršově, vzděláním je krajinný ekolog, s bratrem mají stavební firmu, s rodinou také vedou informační středisko Veselý výlet a vydávají časopis stejného jména. Sám je také členem regulačních komisí, které se snaží dát rozumnou podobu zástavbě v Peci pod Sněžkou a v Malé Úpě.
Hlavně v Peci pod Sněžkou investují developeři stamiliony. Vzniklo tu několik velkých apartmánových domů a hotelů, naposledy Grand Hotel Hradec podle projektu pražského ateliéru Mimolimit. Je to dům s velkými okny a rovnou střechou, který ničím nepřipomíná tradiční horskou architekturu. Hodí se taková stavba do hor? V Peci se na tom neshodnou. „Já osobně si myslím, že je to kladný příklad,“ říká Pavel Klimeš. Mluvíme i o tom, kolik pater snese Pec a jestli do hor patří právě zmiňovaná rovná střecha.
Pavel Klimeš ovšem připomíná, že hotely, boudy a turisté jsou v Krkonoších už víc než sto let. Je také sběratelem fotografií z historie a založil projekt Archa Krkonoš, kde historické snímky zveřejňuje. Díky němu se tak můžete virtuálně přenést do hor na začátku dvacátého století.
Turistů je v Krkonoších stále víc, místních pořád méně. Ceny nemovitostí jsou vysoko, i „dožité domy“ se tu prodávají za desítky milionů. Startovací byty nebo služby pro místní tu nevznikají. „To nás trápí moc,“ říká Klimeš. Proto doufá, že teď po covidu lidem dojde, že chtějí žít blíž přírodě. A třeba se přistěhují natrvalo.
„Jejich děti tu budou chodit do školy s našimi a budou tady nakupovat i v listopadu, když jsme tu obvykle sami,“ těší se. „Žijeme tady kvalitní život,“ vzkazuje krkonošský starousedlík všem zájemcům.
Ale pozor, jestli chcete bydlet v Krkonoších, neříkejte boudě chata. „My tady chaty nemáme, chaty jsou na Máchově jezeře a u Berounky. Slovo bouda vzniklo v Krkonoších, dostalo se i do němčiny jako baude. Jsme na to hákliví,“ dodává Klimeš.
Jaké stavby a projekty Krkonoše potřebují a jaké naopak ne? A jak se žije na horách? Poslechněte si Bourání s krajinným ekologem a krkonošským rodákem Pavlem Klimešem.
Související
-
Naši předkové se styděli, že mají dřevěný dům. A dnes žijeme v době dřevěné, říká architekt Valouch
S architekty Štěpánem Valouchem a Jiřím Opočenským ze studia ov-a jsme se sešli jen pár hodin po tom, co získali Českou cenu za architekturu.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
