Předpokládal jsem, že reakce politiků na vyšetřování ekologické havárie na Bečvě bude rychlejší, přiznává toxikolog

Ani po více než dvou letech není jasné, kdo zavinil ekologickou havárii na řece Bečvě, při které uhynulo přes čtyřicet tun ryb. Spěje vyšetřování k odhalení viníka, nebo spíše směřuje do ztracena? A co by měli politici nebo úřady udělat, aby se podobná situace, pokud možno, už nikdy neopakovala? Hostem Tomáše Pancíře byl Ivan Holoubek, chemik a toxikolog z Masarykovy univerzity.

Zúčastnil jste se dnešního odpoledního semináře v Poslanecké sněmovně nazvaného 2 roky záhad při vyšetřování havárie na Bečvě. Dozvěděl jste se od dalších řečníků něco nového ohledně vyšetřování předloňské havárie?

Ne tak úplně, věnuji se tomu od začátku. To, co jsme dnes shrnuli, bylo zaměřeno především na to, co chybí, co je podle našeho názoru špatně na znaleckých posudcích a jaké by z toho mělo vyplynout ponaučení. Havárie se stala před dvěma a čtvrt lety a firma, která byla obviněna, podle našeho názoru vinna není. Samozřejmě zůstává otázkou, jestli to bude v blížícím se soudním řízení vzato v potaz.

Soudní jednání by mělo začít v lednu, jak informuje dnešní Právo. Rybáři v Bečvě vylovili 40 tun mrtvých ryb. Ve skutečnosti jich podle odhadů bylo ještě o polovinu více. Vyšetřování zatím dospělo k tomu, že obžalována je společnost Energoaqua a její šéf. Někteří odborníci však nad tímto výsledkem vyjadřují pochybnosti. Pro danou firmu jste v minulosti vypracovával připomínky ke znaleckému posudku, na kterém stojí obžaloba. Znamená to, že máte detailní informace ze spisu a víte, jaké důkazy státní zástupce předkládá?

Čtěte také

Máme, samozřejmě se na tom pro firmu Energoaqua dále podílíme. Je celá řada sporných bodů. Jednak je docela nešťastné, že soudní znalec o případu mluvil dříve, než došlo k jednání, respektive než byly znalecké posudky připraveny. Naše kritické zhodnocení znaleckých posudků pro firmu Energoaqua bylo odbyto s tím, že tomu nerozumíme a nemáme se k čemu vyjadřovat, což se mi z pohledu znalce zdá velmi neetické a vcelku urážlivé.

Rozhodně si myslím, že lidé, kteří se na tom podílejí teď, k tomu co říci mají, vědí, o čem mluví a mimo jiné poukazují na sporné body, které ve znaleckých posudcích jsou. Došlo totiž i k tomu, že 20. září 2020 odpoledne nebyly odebrány vzorky z možných výpustí potenciálních zdrojů.

Podle našich odhadů zahynulo minimálně 50 tun ryb. To může pro představu být až 80 tisíc jedinců.

Tím pádem nemáme přímé důkazy. Existuje celá řada vzorků, které byly odebrány dole v potoku, ale nejedná se o vzorky, které by jednoznačně ukazovaly na toho či onoho původce. Tím pádem existuje několik nepřímých důkazů, které byly podle našeho názoru uměle konstruovány tak, aby se mohlo vznést dané obvinění.

Policie podle nás zanedbala celou řadu výpovědí, které nebyly brány v potaz a v potaz nebyly brány ani jiné názory. Zcela základním momentem také je, že podle našich odhadů bylo mrtvých ryb, které pravděpodobně už ležely uhynulé na dně řeky, minimálně padesát tun. To je pro představu, řekněme, 80 tisíc jedinců, a na to, abyste zabil takový počet ryb, potřebujete poměrně velké množství nějaké toxické látky, které v obviněné Energoaquě nebyla fyzicky přítomna.

Čtěte také

To je jeden z hlavních bodů, které se dnes projednávali, tedy že Energoaqua to v podstatě nemohla být, protože v ní nebylo tolik látek, které by havárii způsobily. Navíc se do značné míry zpochybňuje i fakt, že šlo pouze o kyanidy. Podle indicií to znamená, že v Bečvě spolupůsobily ještě některé další toxické látky, což už evidentně tuto firmu vylučuje.

Říkáte, že zde zůstává spousta otazníků. To, že nebyly odebrány vzorky od jednotlivých výpustí, je jisté. Také zmiňujete, že není jisté, že zabíjel kyanid. Chápu dobře, že podle indicií těch látek bylo opravdu více? Nejednalo se jen o kyanid?

Je to pravděpodobné. Otázkou je, že když dojde ke kyanidové havárii, používá se na likvidaci chlornan sodný. A v řece byly stopy chlóru zaznamenány, i když sice až tři dny poté, protože se to neměřilo bezprostředně. Zasahující rybáři, kteří uhynulé ryby vytahovali, navíc hovořili o tom, že cítili popáleniny a dva až tři dny krváceli z nosu, což vůbec nebylo bráno v potaz.

Bohužel udělali chybu v tom, že se nenechali lékařsky ošetřit. Tudíž tak trochu samozřejmě jde o spekulativní záležitost. A to je zase něco, co z Energoaquy nemůže pocházet, od ní do místa úhynu ryb jsou to tři kilometry. Pokud tedy jde o toxické látky, domníváme se, že s největší pravděpodobností šlo o kyanidovou havárii odstraňovanou chlornanem.

Úpravy vodního zákona jdou ztuha. Myslím, že ministerstva postrádají zapojení odborníků.

Když se ohlédneme za ty dva roky a tím, co se na Bečvě stalo, změnilo se vůbec něco? Změnili politici a úřady postupy tak, aby se minimalizovala možnost, že by se něco takového opakovalo?

Upřímně řečeno jsem předpokládal, že to půjde rychleji. Úpravy vodního zákona jdou ztuha. Vrací se verze, které jsou staré, připomínkované, a tudíž je daný proces zdlouhavý. Někdy si myslím, že ministerstva docela postrádají přímé zapojení odborníků, kterých se to bude týkat, a budou s tím pracovat. Myslím, že vzhledem k této zkušenosti to mohlo být rychlejší.

Chápu, že samozřejmě máme současné problémy, ať už jde o covid nebo válku na Ukrajině, takže je samozřejmě řada jiných úkolů. Toto je ale věc, která běží a měla by být vypracována tak, abychom předešli možným problémům, které s ní mohou být spojeny.

Je ještě možné určit, odkud jed do Bečvy vtekl? V čem tkví největší problémy vyšetřování a co z nich vyplývá? Poslechněte si celý rozhovor vedený Tomášem Pancířem. 

autoři: Tomáš Pancíř , ula
Spustit audio

Související