Radikální idyla na Dachovech. Prvorepublikové plovárny jsou překvapivě aktuální
Prvorepublikové plovárny jsou zatíženy kulturními klišé, mezi nimiž dominuje filmová adaptace Vančurova románu, kde Rudolfa Hrušínského ponořeného po prsa ve vodě s doutníkem u úst skrápí letní déšť. A on prohlásí památnou větu, která se vtírá na mysl vždy, když se do podobné situace dostaneme i my. Tenhle nános plovárenské nostalgie je ale v podobných prostorách dovolen, dokonce je žádoucí podvolit se mu. Plavky vyrazily na Dachovy u Hořic a do městských lázní ve Mšeně.
Neexistuje velké množství zařízení, která by i po sto letech nabízela naprosto současná řešení. Plovárny mezi ně určitě patří. Slunečním lázním Dachova u Hořic není potřeba nic přidat ani ubrat, jen citlivě pečovat o to, co bylo dávno vynalezeno.
Koupací plocha vznikla v místě bývalých rybníků. Dvě třetiny dna jsou vydlážděny a vlídně k dětem se pomaličku svažují směrem k hloubce. Zbytek tvoří písečné dno, které vodu filtruje a čistou postupně propouští do mokřadů pod hrází. Nová voda naopak pomalu postupně přitéká ze tří lesních pramenů na úpatí Hořického chlumu. Vodu správci koupaliště čistí pomocí bakterií, které postupně vyžírají odumřelou organickou hmotu. Vprostřed vodní plochy je odpočinkový ostrůvek a v části s větší hloubkou zase skákací prkno. Spolu s unikátní lázeňskou architekturou převlékáren jde o vrcholný plovárenský zážitek.
Lázně ve Mšeně už sice přišly o svůj zdroj ze skalního pramene Stříbrník, zato elegantní lázeňská architektura zůstala. Pokud se chcete vykoupat s čolkem a zároveň si dát langoš nebo zahrát pétanque, neexistuje lepší způsob, než si najít nejbližší přírodní koupaliště, protože všechny ostatní varianty letní rekreace zkrátka pokulhávají. Na plovárnách jsme v přírodě, ale spolu – a v tom je jejich největší kouzlo.
Kdo stojí za architektonickým řešením plovárny na Dachovech u Hořic? Jaké živočichy jsme na plovárně našli? Jak se vyvíjela kultura plovárenství u nás? A jak fungovaly městské lázně v Mšeně na začátku 20. století? Poslechněte si celé Plavky.
Související
-
Krajina podle rýsovacího prkna. Jezero Milada má čistou vodu, ale potřebuje ekologičtější úpravy
Bývalý hnědouhelný lom Chabařovice se začal zatápět koncem 90. let a dnes ho známe jako jezero Milada. Obyvatelé z blízkého Ústí nad Labem sem jezdí za sportem i přírodou.
-
Na Třeboňsku je doma kapr, všechno ostatní až na druhé koleji. Koupat jsme se šli na pískovnu
„Vy jste se přijeli vykoupat na třeboňské rybníky? Tak to jste netrefili,“ upravuje naše představy v prvním dílu Plavek znalec Třeboňska Prokop Pithart.
-
Záplavy a malárie. Niva mezi Moravou a Dyjí nebyla k žití, proto tu zůstala unikátní příroda
Unikátní rozsáhlé lužní lesy dostaly přízvisko Moravská Amazonie a kupodivu je oblast přírodně bohatá i díky zarostlým písčitým dunám zvaným hrúdy.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
