Skromnost je vždycky dobrovolná. Přírodní zahrada a ekologická práce Mojmíra Vlašína

27. září 2022

Mojmír Vlašín je laureátem Ceny Josefa Vavrouška pro rok 2021 za celoživotní ochranu přírody v praktické i teoretické rovině. Stál v čele odporu ekologických organizací v celé řadě kauz, jako byla Akce Špunt za nenapuštění Novomlýnských nádrží nebo blokády kácení v bezzásahových zónách Národního parku Šumava. Mojmír Vlašín žije se svou partnerkou v brněnském Ořešíně v domku, který obklopuje přírodní zahrada.

„Méně znamená více a v jednoduchosti je krása. Skromnost neznamená chudoba. Dobrovolná skromnost je vlastně trochu nonsense. Skromnost je schopnost odříct si věci, které člověk vlastně nepotřebuje,“ uvažuje nahlas ekolog na své zahrádce za domem v severním cípu Brna. V současném klimatickém diskurzu se sice tlačí na systémové změny, aby zodpovědnost za environmentální krize nedopadala na jednotlivce, faktem ale je, že jde o spojité nádoby. Mojmír Vlašín svou konzistencí a tendencí k samozásobení ukazuje, jak žije člověk, který to myslí s ochranou přírody vážně.

„Už v osmdesátých letech tu byly dva proudy. Klasická ochrana přírody a ochrana životního prostředí. Ušetřený megawatt je stejně důležitý jako vyrobený alternativními zdroji. S kolegou Alešem Máchalem jsme propagovali šetření energií už v osmdesátých letech. Teprve dnes se to dostává do mainstreamových médií,“ shrnuje vývoj posledních třiceti let Vlašín.

Největší problémy české krajiny jsou podle ekologa intenzivní průmyslové zemědělství a smrkové monokultury. V porovnání s ostatní Evropou jsme na tom ale s územní ochranou přírody prý velmi dobře. To ale není samozřejmé. Například bezzásahovost na území Šumavy byla v minulosti několikrát tvrdě vybojována.

Za největší dluh v oblasti ochrany přírody považuje Vlašín lužní les na soutoku Moravy a Dyje. „Už v osmdesátých a devadesátých letech tu byl plán na vytvoření národního parku. Na rakouské straně je národní park, na slovenské straně chráněná krajinná oblast, na naší není nic. I matematicky se dá říct, že území Soutoku má nejvíc předmětů ochrany. Jde o nejhodnotnější území, které je dodnes nechráněno. Lesníci tam používají intenzivní technologie jako frézy, které tam nemají co dělat. Česká republika za tuto liknavost čelí vysokým sankcím ze strany Evropské unie,“ upozorňuje Mojmír Vlašín.

Jak se liší přírodní zahrada od permakulturní? Jak se pojí skromnost s ochranou přírody v osobnosti Mojmíra Vlašína? V čem je česká krajina specifická a jak propojit menší územní celky napříč republikou, aby mohly chráněné druhy migrovat? Poslechněte si celé Podhoubí.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.