Spory islámských zemí s Francií? Je to od nich politická manipulace, myslí si bývalý velvyslanec Janyška

29. říjen 2020

„Je to čistá politická manipulace ze strany některých islámských států,“ hodnotí ve vysílání Plusu bývalý velvyslanec v Paříží Petr Janyška aktuální spor mezi Francií a islámským světem.

V pondělí totiž turecký prezident Recep Erdogan vyzval k bojkotu francouzského zboží, íránský prezident Hassan Rúhání vzápětí varoval, že urážka proroka Mohameda může povzbudit násilí a krveprolití. To vše po brutální vraždě francouzského učitele zradikalizovaným chlapcem; k dalšímu útoku došlo ve čtvrtek dopoledne v Nice.

Čtěte také

Francouzský prezident Emmanuel Macron po prvním útoku otevřeně kritizoval islamismus a jeho praktiky hraničící s terorismem. Zopakoval také, že Francouzi se nevzdají své tradice vytváření karikatur, které vyvolávají v některých muslimech pohoršení.

„Prohlásil, že svoboda vyjadřování je jedním ze základních prvků západoevropské demokracie. I když se nám ty obrázky nemusejí líbit, i když jsou urážlivé, tak tyto lidi nemůžeme odsuzovat, ale ani je nechat zabíjet,“ přibližuje Janyška.

Macronův plán jako Pacem in terris

Po vraždě učitele Macron představil svou strategii boje proti islámskému radikalismu. Základem je potírání paralelní společnosti s odlišnými hodnotami i cizích vlivů na muslimy v převážně sekulární Francii. 

„Je to reálné, jako když jsme v 70. letech vytvořili hnutí Pacem in terris (Mír na zemi), abychom trochu umírnili katolickou církev. Nejde jen o muslimy, je to jiná, orientální mentalita,“ domnívá se odborník na mezinárodní právo a také na islám Petr Pelikán s tím, že to, co by se mělo doopravdy udělat, je výrazně zredukovat migrační a azylovou politiku. 

Čtěte také

Macronův plán se podle Janyšky „samozřejmě nelíbí“ ani radikálním imámům, kteří ve Francii žijí. „To jsou oni, kteří ty kluky radikalizují. Není to tak, že by se francouzský občan, který přišel v šesti letech do Francie, sám od sebe sebral. Tito lidé jsou opravdu nebezpeční,“ tvrdí bývalý velvyslanec.

Určité kruhy radikálního islamismu se podle něj snaží podkopat základy demokratických států v Evropě, proto teď tolik muslimský svět útočí na francouzského prezidenta. K tomu začali muslimové v různých částech světa pálit francouzské vlaky a Macronovy portréty.

„Je to politická hra na různých úrovních,“ hodnotí Pelikán. „V islámských zemích, které jsou víceméně sekularizované, směřují prohlášení odsuzující karikatury k tomu, aby se hněv ulice neobrátil proti vládám za to, že jsou vlažné ve víře. Jinde je to prostředek mezinárodního nátlaku, zviditelňování.“

Střet kultur?

Pelikán nesouhlasí s Janyškou a jeho hodnocení současného střetu, který je podle bývalého velvyslance manipulací ze strany islámských států. Tvrdí, že primárně jde o kulturní střet.

„V Evropě je už spousta lidí z jiných kultur, které jsou zásadně nekompatibilní s hodnotovými žebříčky Evropy. Ten incident není vyprodukovaný tím, že by politické špičky islámského světa vyzývaly k násilí,“ upozorňuje.

Čtěte také

Bývalý velvyslanec Janyška kontruje: „Brutální vražda, kdy čečenský muslim podřízl krk učiteli za bílého dne na ulici, nebyla způsobena tím, že by to byl nějaký chudák, který se cítí kulturně ohrožený. Ten člověk byl zmanipulován, zradikalizován nejradikálnějšími prvky islamismu. On hledal, koho zabít.“

Podle něj už se prokázalo, že o karikaturách proroka Mohameda útočník ani nevěděl. „Profesora neznal, jen hledal delší dobu na sociálních sítích, koho by ve jménu islamismu zabil. A něj padl víceméně náhodou,“ tvrdí Janyška.

O chlapci, který zavraždil francouzského učitele, Pelikán říká: „Ten kluk, který přišel z Ruska v předškolním věku, mohl být těžko zmanipulovaný zvenčí. Vyrůstal ve Francii, kde se z něj měl stát občan. To, že se tak nestalo, znamená, že už je v Evropě tak obrovské množství lidí z jiných kultur, že si dokážou udělat komunity, které si žijí podle svého. Předávají si své hodnotové žebříčky, a pak to dopadá tak, jak jsme viděli.“

Celý rozhovor Jana Burdy najdete v audiozáznamu.

autoři: Jan Burda , lup
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.