Tři pohledy rozhlasu na legendární bitvu u Sokolova
Přes 80 lety splnili českoslovenští vojáci svůj první bojový úkol na východní frontě druhé světové války. Sovětské velení jim nařídilo nepustit nacistické jednotky za ukrajinskou říčku Mžu, u které leží osada Sokolovo. 8. března 1943 začala slavná bitva, ze které komunistické sdělovací prostředky udělaly legendu.
Snížit její význam se zase snažila nacistická propaganda a neupravená verze se k nám začala dostávat až v posledních 30 letech. Všechno mohli slyšet i rozhlasový posluchači. Výběr toho nejzajímavějšího je v přiloženém audiu.
Kdo vlastně bojoval pod Československou vlajkou?
Čtěte také
Protichůdné byly už informace z rozhlasu o tom, kdo vlastně pod Československou vlajkou u Sokolova bojoval. Mnoho vojáků našeho prvního praporu mělo židovský, německý nebo maďarský původ a do jednotky se dostali ze sovětských lágrů. O tom jste se před rokem 1989 z rozhlasu nedoslechli.
Protektorátní vysílání ovšem na gulagy, Židy, Maďary a Němce náležitě upozornilo. Co ale komunistická média zdůrazňovala, bylo domnělé mládí našich bojovníků a bojovnic. Věkové složení ale bylo stejně pestré, jako složení národnostní.
Hrdinný boj nebo zbytečné ztráty?
Čtěte také
Opravdové legendy vznikly kolem samotného boje v osadě Sokolovo. I tady rozhlas vysílal tři verze událostí. Protektorátní bitvu zlehčoval a tvrdil, že se o vítězství nedá mluvit. Komunistické vysílání nabídlo posluchačům popis tvrdého boje, při kterém hlavní hrdinové hynuli pod pásy fašistických tanků. Pravda bude asi méně přitažlivá.
Výsledkem střetu u Sokolova byly těžké ztráty v řadách československých vojáků. Svůj úkol ale splnili. Nacistické tanky řeku Mžu nepřejely. Pomohlo tomu také to, že led začátkem března povolil. Mnohem víc toho prozradí dobové ukázky z rozhlasového vysílání v přiloženém audiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
