V Česku bude kvůli změnám klimatu více veder a sucha. Tornáda budou pořád vzácná

25. červen 2022

Jen za poslední dva týdny Česko postihlo hned několik projevů extrémního počasí. Spalující vedra vyhnala teploty až ke 40 °C, do toho na Moravě udeřilo silné krupobití a po roce se u Lanžhota opět objevilo tornádo. Extrémní výkyvy budou podle vědců spolu s klimatickými změnami stále přibývat. Ne každá odchylka od běžného počasí má s nimi ale přímou souvislost.

„U různých událostí máme různou jistotu. U vln veder můžeme docela s jistotou říct, že klimatická změna dělá vlny veder častějšími a intenzivnějšími. A mnohem menší jasnost spojení je třeba u povodní nebo vln chladu,“ vysvětluje Ondráš Přibyla, ředitel organizace Fakta o klimatu. Přibylův tým na toto téma dokonce vydal příručku.

Čtěte také

Vlny veder se v Česku objevovaly i v předindustriální době a působily značné škody na úrodě i na životech. Změny klimatu ale přinášejí teplotní anomálie, kdy se stále častěji objevují dny s tak vysokými teplotami, že by jejich přirozený výskyt byl bez stávající úrovně skleníkových plynů v atmosféře velmi nepravděpodobný.

Co se povodní týče, jejich výskyt sice změny klimatu v globálním měřítku prokazatelně nezvyšují. Klimatologové ale předpokládají, že v Česku riziko záplav vzroste.

Několikatýdenní sucha a pak extrémní studená fronta

„Budeme mít velmi dlouhá suchá léta, kdy období sucha bude několikatýdenní, krajina extrémně proschne a pak se tím prožene nějaká extrémně silná studená fronta, kdy na jeden den tady začnou řádit velmi silné bouřky, při kterých vyprší obrovské, třeba až celoměsíční i větší úhrny,“ říká vedoucí Oddělení klimatických služeb Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Aleš Farda.

„Nicméně, tahle voda bude pro krajinu velmi neužitečná. Když tady v létě bude vyschlá vegetace, sklizené obilí, tak vodu nebude mít co zachytit a prořítí se krajinou,“ dodává.

Čtěte také

Četnost bouřek se podle vědců také pravděpodobně zvýší, protože teplý vzduch nese větší energii a dokáže zachytit více vlhkosti. Není ale jisté, zda se běžné bouřkové mraky budou častěji měnit v takzvané supercely, tedy rotující bouřková mračna, ze kterých vznikají tornáda.

Pro vznik tohoto vzácného, avšak potenciálně velmi ničivého jevu, je totiž důležitý takzvaný střih větru, tedy rozdíl mezi rychlostí větru u země a ve velké výšce. A na vznik podmínek vhodných pro tornáda tak klimatické změny nejspíš mít vliv nebudou.

Poslechněte si celý pořad Natura Ondřeje Nováka.

Spustit audio

Související