V Rusku vždy byla věda politickým nástrojem a vakcína je obrovské politikum, připomíná novinářka Procházková

23. únor 2021

To, co se odehrává v médiích a v nemocnicích u nás, se dělo v Rusku zhruba před půl až tři čtvrtě rokem, říká novinářka Petra Procházková. „Pamatuju si, že jsem od jara až do podzimu psala jednu takovou reportáž týdně,“ vzpomíná.

„Popisovala jsem, jak tam lidé leží na chodbách, jak se lékaři musejí rozhodovat, komu pomoct, jak kolabují krematoria. A když teď čtu české noviny, tak mám takové deja vu,“ dodává v pořadu Osobnost Plus.

Čtěte také

Může to podle ní znamenat, že je Rusko teď v pandemicky v lepší situaci než Česko. Připomíná, že oficiální denní přírůstek nově pozitivně testovaných je tam teď zhruba stejný jako v tuzemsku.

„Ale to není moc vypovídající hodnota, protože jednak ruským číslům tradičně moc nevěřím a jednak je počet testovaných velmi různý. Nicméně – z předvánočního téměř kolapsu, kdy v Rusku bylo denně 30 tisíc pozitivně testovaných, jsou dnes na 12 tisících. A v ruských novinách i těch opozičních už pandemie není téma číslo jedna. A to si myslím, že je větší ukazatel než statistika,“ naznačuje novinářka.

V Ruské federaci je podle ní celá řada věrohodných médii, která analyzují covidovou situaci v zemi, a o která se lze opřít.

„Když si pak porovnáte to, co píší, můžete zhruba dojít k realistickému pohledu. Třeba u úmrtí Rusové uvádějí oficiálně 85 tisíc obětí. Ale novináři srovnali nadúmrtí a vychází jim 350 tisíc. Takže přece jen se to liší od oficiální statistiky,“ připomíná.

Nemohou vyrobit miliony vakcín

Část Rusů je podle ní spokojená s tím, jak vláda zvládá pandemii. „Ti, kteří tradičně volí vládní strany, kteří pokládají Vladimíra Putina za nejlepšího lídra na světě, jsou s řešením pandemie spokojeni. Oni se dívají na televize, na které se dívat podle vlády mají. Ta spokojenost vyplývá i z toho, co vlastně o situaci vědí. A ti tradičně opozičně naladění občané, se spíš teď než pandemii zabývají politickým kotrmelci a případem Navalnyj,“ popisuje.

Čtěte také

Podle oficiálních statistik je v Rusku naočkováno vakcínou Sputnik V kolem dvou procent obyvatelstva. Nezávislá média uvádí, že pokud by se očkovalo tímto tempem, potřebovali by na proočkování půlky obyvatelstva ještě 620 dnů. „To je poměrně hodně, když si uvědomíme, že Rusko mává vakcínou napravo nalevo a chce jí rozdávat a vyvážet,“ konstatuje Procházková.

Upozorňuje, že ruské výrobní kapacity ale nejsou takové, aby mohly vyrobit miliony vakcín. „Sputnik se očkuje dvakrát a Rusů je zhruba 140 milionů. Takže jde opravdu o obrovské množství. A pak samozřejmě vázne i logistika, kdy jsou obrovské rozdíly třeba mezi Moskvou a Omskem,“ popisuje.

Náplast na pokažené sebevědomí

Některé Rusy podle ní štve, že jejich vláda téměř vnucuje jiným státům své vakcíny, aniž by bylo naočkováno ruské obyvatelstvo.

„Ale je tam obrovská část Rusů, a jsou mezi nimi i mí přátelé, kteří jsou opravdu pyšní, že se Rusko ukázalo být první zemí na světě, kde schválili vakcínu, začali jí očkovat a může pomoct i světu. To je ten starý ruský mindrák: potřebujeme pomáhat světu, potřebujeme ukázat, že zachraňujeme svět,“ vysvětluje.

Čtěte také

Procházková souhlasí s tím, že nabízet v Evropě a ve světě neschválenou vakcínu, je nezodpovědné. Na druhou stranu jí to ale nepřekvapuje, protože, v Rusku vždy byla věda především politickým nástrojem.

„A ukazuje se to i teď v případě pandemie. Vakcína se stala vlajkovou lodí ruské medicíny. Rusko za posledních x let nic nevyvinulo. Ani pořádné osobní auto, které by jezdilo. Má velké problémy s programem dobývání vesmíru, v běžném zdravotnictví. Kolik Rusů se jezdí na Západ léčit třeba z rakoviny, protože v Rusku to tolik neumějí? Takže toto je velká náplast na to pokažené sebevědomí. Vakcína je prostě obrovské politikum,“ konstatuje novinářka Petra Procházková a dodává:

„Rusko je v současnosti ve značné politické izolaci kvůli sankcím, a to už od roku 2014, po anexi Krymu. Dále se situace zhoršuje i případem Navalnyj. A vakcína je jehlou, která má proniknout do brány izolace. Rusko chce ukázat, že svět se bez něj neobejde, že pomůže svou vědou bez ohledu na všechny okolnosti. A jsou státy, například Slovensko nebo Srbsko, které jsou i nám poměrně blízké, a které na tento jejich ,deal‘ docela rády půjdou.“

Má pocit, že Rusko vakcínou posílilo výrazně svůj vliv? Může být Navalnyj v rámci současného věznění znovu ohrožen na životě? Zůstává Navalnyj ve hře při hledání následníka Putina? Existuje vůbec něco, čeho se v tuto chvíli Putin bojí? Nejen na tyto otázky odpověděla Barboře Tachecí. 

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.