V sankcích za Navalného chybí postih ruských oligarchů. Ten by zabolel víc, tvrdí odborník na Rusko

28. únor 2021, aktualizováno
Evropa Plus

„Bylo by to citelné, pokud by byli na tom sankčním seznamu Roman Abramovič, Oleg Děripaska a další, kteří mají své byznysové zájmy na Západě, rádi tam obchodují a tráví čas, ale přitom jsou součástí putinského režimu a otevřeně ho podporují,“ soudí analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.

Státy Evropské unie se koncem února dohodly na rozšíření sankcí proti Rusku. Postihnout mají tamní činitele odpovědné za pronásledování, zatčení a odsouzení opozičního politika a kritika Kremlu Alexeje Navalného. Moskva už předem pohrozila, že by kvůli nim mohla úplně přerušit vztahy s Evropskou unií.

Čtěte také

„Pokud znovu uvidíme uvalení sankcí na některé sektory, které by ohrožovaly naše hospodářství, včetně těch nejcitlivějších oblastí, tak jsem si jistý, že se budeme muset stát úplně nezávislí v ekonomice, jako jsme se stali v otázkách vojenství. Nechceme se izolovat od globálního života, ale musíme se na to připravit. Pokud chcete mír, připravte se na válku,“ varoval šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov.

Čtyři jména na sankčním seznamu

Ministři zahraničí unijních zemí se přesto na druhý pokus na sankcích za postih Navalného shodli. Vůbec poprvé k tomu využili unijní obdobu takzvaného Magnitského zákona k potrestání jedinců, kteří porušující lidská práva. Proti tentokrát nebyly ani státy, které se k rozšíření sankcí vůči Rusům v lednu stavěly odmítavě jako Německo, jak potvrdil jeho ministr zahraničí Heiko Maas:

„Vztahy s Ruskem klesly na nové dno. Jinak se to nedá popsat. A to i v návaznosti na cestu (šéfa unijní diplomacie) Josepa Borrella do Moskvy. Proto jsme se rozhodli zařadit na sankční seznam další osoby.“

Čtěte také

V úterý 2. března Unie potvrdila, že na sankčním seznamu jsou generální prokurátor Igor Krasnov, hlavní vyšetřovatel Alexandr Bastrykin, náčelník národní gardy Viktor Zolotov a šéf vězeňské služby Alexandr Kalašnikov.

Tito Rusové budou mít zakázaný vstup na území Unie a ta jim také zmrazí majetek v evropských bankách.

Podle analytika Havlíčka mají tyto adresné sankce na ruské představitele hlavně symbolický politický efekt. Unijní verze Magnitského zákona může být podle něj účinným nástrojem. Její záběr by se ale měl rozšířit.

„Už minulý týden proběhly určité iniciativy na půdě Evropského parlamentu, aby záběr tohoto instrumentu byl rozšířen o záležitosti korupce. Ty tam dneska chybí. Chybí tam ještě jedna zajímavá věc, která funguje v USA, a to je zapojení občanské společnosti. Dneska evropská občanská společnost nemůže dávat podněty k přezkoumání tímto nástrojem,“ shrnuje Havlíček.

Více o tom, jaké jsou současné vztahy Unie s Ruskem a jak je hodnotí Moskva, uslyšíte v pořadu Evropa Plus.

Text byl aktualizován v úterý 2. března o jména členů sankčního seznamu. 

autor: Filip Nerad
Spustit audio

Související