V pondělí 21. února 2022 zahájila ruská armáda „mírovou misi“ východoukrajinských regionech, a to na základě dohod, které se separatisickými státy Doněckou a Luhanskou lidovou republikou uzavřel Kreml. Státy Evropské unie se následně shodly na přijetí sankcí proti Rusku kvůli porušení svrchovanosti Ukrajiny. Ve čtvrtek 24. února nad ránem napadly ruské síly Ukrajinu, k vojenské operaci dal svolení prezident Vladimir Putin.
Nejnovější články
-
Matěj Schneider: To složitější Trumpa teprve čeká. Pouhé symboly válku neukončí
Trump je rád středem pozornosti – a té se mu v posledních dnech dostává hojně. Poté, co se na Aljašce setkal s Putinem, v Bílém domě přivítal evropské lídry a Zelenského.
-
Hlaváček: Za 30 let tu bude pořád stejné Rusko snící o svých křivdách a velikosti. Potřebuje porážku
„Díky summitu v Bruselu se ledy hnuly i při jednání ve Washingtonu mezi evropskými lídry a Putinovým poslíčkem, toho času americkým prezidentem, Donaldem Trumpem,“ říká.
-
Landovský: Rusko hraje box-šachy. S příměřím nebude souhlasit, dokud se mu daří zabírat další území
„Ukrajina nemůže být slabá ani úplně neutrální, protože je neustále ohrožovaná. Napojení našich garancí na ukrajinskou bezpečnost je největší otázka dneška,“ vysvětluje.
-
Libor Dvořák: Další Gorbačov hned tak nepřijde
Prezident Donald Trump chce už týden po setkání s Vladimirem Putinem na Aljašce, uspořádat další summit – v podobném složení, ale tentokrát i s ukrajinským prezidentem.
-
Medvěd v koutě zůstává medvědem. Při jednání s Putinem se musí síla ukazovat s rozumem, říká Bžoch
„Jediný, kdo dokázal Putina ke stolu dostat, byl Donald Trump, tak se v tom musíme nějak zorientovat a dělat i takovéhle kroky,“ říká europoslanec a stínový ministr.
-
Vzdát se území znamená přinést Putinovi lidskou krmi na zlatém podnosu. Vyloučeno, tvrdí Svoboda
„Ukrajina je součástí ruského zakladatelského mýtu. Pokud Rusko nezíská Ukrajinu, tak se nejen v Putinově optice zříká samo sebe,“ vysvětluje ukrajinista David Svoboda.