Vystudovala historii a dějiny umění na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Potom krátce pracovala v Regionálním muzeu v Teplicích, odkud pochází. V roce 2002 nastoupila do Českého rozhlasu Sever, kde působila především ve zpravodajství, věnovala se také pořadům o historii, kultuře a vědě. V roce 2007 rozhlas na dva roky opustila.
Od roku 2016 připravuje pořady věnované historii na ČRo Plus. Přispívá do řad Archiv Plus, Téma Plus, Historie Plus a Ex libris a do nepravidelných projektů. Zároveň pro regionální stanice Českého rozhlasu připravuje a společně s Richardem Šulkem uvádí magazín pro německou menšinu Sousedé a na ČRo Sever spolumoderuje a přispívá do vědeckého magazínu Planetárium.
V roce 2023 obdržela Česko-německou novinářskou cenu v kategorii audio za pořad Českoslovenští Němci odsunutí do NDR vysílaný v rámci řady Téma Plus.
Ve volném čase se zajímá o historii severočeského pohraničí, kde se narodila a žije. Například sbírá vzpomínky pamětníků v obci, kde bydlí. Jinak ráda chodí po horách, sportuje, stará se o zahradu, čte, vaří nebo cestuje.
Všechny články
-
Recyklovat lze leccos. Třeba i CO2 nebo lithium z baterií. Ústečtí vědci hledají cesty, jak na to
Recyklace už dávno není cizí slovo. Vědci vyvíjejí postupy, které umožňují recyklovat například skleníkové plyny, anebo lithiové baterie.
-
Joe Valachi a porušení omerty aneb Komu říkají mafiáni pentito?
Členové mafiánských klanů newyorského podsvětí měli ve svých rodných listech často obce jako Corleone, Palermo a podobné. Jak mafie funguje se však dlouho příliš nevědělo.
-
Egerlandské kroje v Mariánské Týnici. S Filipem Hrbkem o německém osídlení Litoměřic
V Muzeu a galerii severního Plzeňska v Mariánské Týnici u Kralovic otevřeli novou expozici místních krojů. Jsou zde k vidění i kroje původního německého obyvatelstva.
-
Německé obyvatelstvo v historii Litoměřic. Půlstoletí partnerství Lipska a Brna
V tomto vydání Sousedů si budeme povídat o německojazyčném obyvatelstvu severočeských Litoměřic. Zahajujeme tak občasnou rubriku věnovanou německému osídlení českých zemí.
-
S novým šéfredaktorem LandesEcho o jeho plánech. Katharina Dirringlová a život mezi dvěma národy
Tentokrát se věnujeme hlavnímu tištěnému médiu pro německou menšinu v České republice – měsíčníku LandesEcho, který vydává Shromáždění německých spolků v České republice.
-
Za svou typickou tvář vděčí Františkovy Lázně Gustavu Wiedermannovi
Výročí týdne tentokrát patří jednomu z nejvýznamnějších lázeňských architektů – Gustavu Wiedermannovi, který se narodil 24. srpna 1850 ve Františkových Lázních.
-
Příběh českého chmele ovlivnila výstavba železnic, nástup nacismu či odsun Němců
V českých zemích se chmel pěstuje od středověku. V menší míře se používal pro léčivé účely, nebo jako potrava. Labužníci si pochutnávali na mladých chmelových výhoncích.
-
Vavřinecká pouť v Chodově. 10 let česko-německé školky v Atdorfu. Připomínka malíře Freda Hartiga
O uplynulém víkendu se v Chodově konala Vavřinecká pouť. Po malé pietě u památníku obětem války jsme pořídili rozhovor s tamním starostou Patrikem Pizingerem.
-
Klínská brána v Krušných horách místem česko-německého setkání. Rok od požáru v Saském Švýcarsku
V sobotu 22. července se v Krušných horách na místě zvaném Klínská brána v blízkosti česko-německé hranice konal letní piknik pořádaný Klubem česko-německého partnerství.
-
Ničivá exploze sopky Krakatoa
Údajně nejhlasitější zvuk, jaký kdy člověk slyšel, zazněl dne 27. srpna 1883 při výbuchu vulkánu Krakatoa na stejnojmenném indonéském ostrově mezi Jávou a Sumatrou.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 22
- 23
- 24
- 25
- 26
- …
- následující ›
- poslední »