Vystudovala historii a dějiny umění na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Potom krátce pracovala v Regionálním muzeu v Teplicích, odkud pochází. V roce 2002 nastoupila do Českého rozhlasu Sever, kde působila především ve zpravodajství, věnovala se také pořadům o historii, kultuře a vědě. V roce 2007 rozhlas na dva roky opustila.
Od roku 2016 připravuje pořady věnované historii na ČRo Plus. Přispívá do řad Archiv Plus, Téma Plus, Historie Plus a Ex libris a do nepravidelných projektů. Zároveň pro regionální stanice Českého rozhlasu připravuje a společně s Richardem Šulkem uvádí magazín pro německou menšinu Sousedé a na ČRo Sever spolumoderuje a přispívá do vědeckého magazínu Planetárium.
V roce 2023 obdržela Česko-německou novinářskou cenu v kategorii audio za pořad Českoslovenští Němci odsunutí do NDR vysílaný v rámci řady Téma Plus.
Ve volném čase se zajímá o historii severočeského pohraničí, kde se narodila a žije. Například sbírá vzpomínky pamětníků v obci, kde bydlí. Jinak ráda chodí po horách, sportuje, stará se o zahradu, čte, vaří nebo cestuje.
Všechny články
-
Zachránil Ústí a Teplice před epidemií tyfu a shromáždil jedinečnou mineralogickou sbírku
Johan Anton Stolz se narodil 11. června 1778 v Praze. Mládí strávil v Jáchymově, dospívání v Chebu, kde studoval na gymnáziu. Pak odešel do Prahy na medicínu.
-
Sýrové dědictví zvané roquefort
Z roku 1060 pochází nejstarší dochovaná zmínka o plísňovém sýru roquefort, jednom z historických pokladů francouzské kuchyně.
-
Kostel sv. Anny v Sedleci zachraňují dobrovolníci
Pořad pro Čechy i Němce. V češtině i němčině o česko-německých vztazích, historii a kulturních akcích.
-
Liberecká oblastní galerie vystavuje díla Eugena von Kahler
Oblastní galerie Liberec připravila výstavu děl Eugena von Kahler, německy hovořícího malíři z českých zemí z první poloviny 20. století.
-
Kurt Gerron v Květnových archivních návratech. V Liberci znovu otevřeli výstavu Eugena von Kahler
Květnové archivní návraty představují Kurta Gerrona. V Liberci znovu otevřeli výstavu Eugena von Kahler.
-
Domy po Němcích osidlovali Češi z domova i ze světa. Někteří loupili, jiní se učili pěstovat chmel
Konec druhé světové války znamenal pro více než 2,5 milionu československých Němců odsun. Československá republika ovšem stála před úkolem zaplnit vylidněné pohraničí.
-
Přílet K. H. Franka. Jak skončil jeden z nejmocnějších mužů protektorátu?
Vysoký, velmi štíhlý, s výraznými rysy, hustými vlasy a skleněným okem – tak vypadal Karl Hermann Frank. Patrně nejvýznamnější mocenská figura v protektorátu.
-
V Kravařích i Bolaticích na Hlučínsku mají aktivní německou menšinu
Další díl pořadu o německé menšině v Česku, česko-německé historii a vztazích. V češtině i němčině, nejen pro Němce.
-
Na naše místa by přišli kolaboranti... Prohlášení zaměstnanců protektorátního rozhlasu
Asi nejzásadnějším nástrojem propagandy byl v době protektorátu rozhlas. Rozhlasové vysílání v Čechách a na Moravě spadalo pod říšské ministerstvo propagandy.
-
Saského rodáka Hendrika Meyera živí prodej realit v Česku
Pořad o osobnostech české a německé kultury, o česko-německé historii a vzájemných vztazích. V češtině i němčině. Nejen pro německou menšinu v České republice.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 54
- 55
- 56
- 57
- 58
- …
- následující ›
- poslední »