Strážmistra Rudolfa Červeného zavraždili 15. ledna 1946, jen šest týdnů po jeho nástupu do Sboru národní bezpečnosti v Liberci-Rochlicích. Když se sám pozdě večer vydal pro 17letého zloděje Josefa Kuntosche, aby ho odvedl k výslechu. Červeného pak našli ležet na sněhu.

Stopa vede k Hitlerjugend

Střelili ho zezadu do týlu. Rána vyšla pod levým okem u kořene nosu. Zemřel ale až následující den po převozu do nemocnice. Než ztratil vědomí, opakoval: „Kuntosch… Luke... Hablau… Němec.“ Podle stop byly na místě činu tři osoby. V Hablau bydlel 17letý Zikesch, který s Kuntoschem patřil k partičce výrostků, bývalých Hitlerjugend.

Na Liberecku řádili od konce války. Zlodějny, rvačky, ze zoo dokonce ukradli srnce a prodávali z něj maso. A vědělo se, že mají i zbraně. Jako by se mstili za to, jak pro ně dopadla válka … Pátrací akce začala ještě v noci z 15. na 16. ledna 1946 a nabyla obrovských rozměrů.

Tábor pro 100 zadržených

Zavražděný strážmistr Rudolf Červený. U policie byl od roku 1936, v roce 1941 propuštěn na vlastní žádost. V květnu 1945 se zúčastnil Pražského povstání a v říjnu se znovu přihlásil do služby. V listopadu 1945 byl na vlastní žádost převelen do Liberce|foto:Bronislava Janečková

Byly uzavřeny všechny výpadové silnice. Přepadový oddíl 12 mužů prováděl domovní prohlídky. Už 16. ledna před 5.00 měly popisy Kuntosche a Zikesche všechny stanice SNB. Seznam všech známých a příbuzných hledané dvojice se průběžně doplňoval.

Byl pořízen i seznam všech mladistvých osob německé národnosti od věku 14 let, které byly u Hitlerjugend. Další noc jich zadrželi přes 100 a převezli je do libereckého internačního tábora. Rodiny dvou hledaných byly internovány dokonce po dobu půl roku. Ale ani jejich výslechy nikam nevedly.

Ani mezinárodní zatykač

V roce 1946 přes hranice Československa ilegálně tam a zpět přecházeli vystěhovaní Němci i několikrát týdně. Ať už pro majetek nebo za zbytkem rodin. Vrazi se s těmito osobami nejspíše spojili. I když byl vydán mezinárodní zatykač, případ byl po osmi měsících odložen.

Otevřeli ho znovu po 10 letech, když na ministerstvo vnitra přišel zvláštní spis z Berlína. Východním Němcům se totiž povedlo zachytit Kuntosche. Všechny zápisy v dochovaných spisech byly ale opatřeny razítkem „Přísně tajné“. Případ se totiž dostal do působnosti StB. Už nešlo jen o vraždu.

Hrdinným legionářem

Josef Kuntosch aka J. Janoček aka J. Drbal aka J. Lübke. Po otci Němec, po matce Čech, duchem nacista. Ani jeho rodina ho nemusela. Někteří právě kvůli němu šli do odsunu. Jeho otec zemřel ve válce, matka ho sama nezvládla: půl roku strávil v polepšovně|foto:Bronislava Janečková

V zahraničí mezitím Kuntosch udělal „kariéru“. Za rvačky a krádeže byl půl roku ve vězení. V roce 1948 opět ilegálně překročil hranice, tentokrát do Francie. Tam se nechal naverbovat do legií, s nimiž byl sedm let v Africe a v Indočíně. Dostal dokonce dvě medaile za hrdinství.

V roce 1955 přešel ilegálně hranice zase zpět do Německa. To už ho ale zadrželi a skončil na půl roku v utečeneckém táboře Valka u Norimberka. A tam ho začátkem roku 1956 naverbovali do americké rozvědky. Prošel tvrdým výcvikem špiona a dostal krycí jméno Josef Janoček.

Konec agenta

S dvěma falešnými dokumenty (českými a německými) se pak měl dostat ilegálně přes hranice do Československa jako agent Josef Drbal/Josef Lübke. Měl zajistit fotky vojenských objektů v Liberci a v České Lípě. Právě na hranicích ho ale Němci zadrželi a následně předali do Československa. Bylo mu 27 let.

Věci, které měl Josef Kuntosch už jako špion americké rozvědky u sebe při pokusu o ilegální přechod do Československa v roce 1955|foto:Bronislava Janečková

Při výslechu se k vraždě strážmistra Červeného přiznal celkem rychle. Chtěl ho prý jen zranit, aby mohl utéct. Zároveň ale nabídl své tajné informace o americké straně. Nabídl se jako dvojí agent (nabídl i svoje nákresy). A požadoval za to zproštění viny.

Amnestie pro vraha-špiona

V prosinci 1956 byl odsouzen za vraždu a trestný čin vyzvědačství k 25 letům odnětí svobody. Od trestu smrti ho uchránilo jen to, že v době spáchání činu nebyl ještě plnoletý. Nakonec si neodseděl ani oněch 25 let. Díky amnestii ho propustili už v roce 1966. Odseděl si tedy jen 9 let 6 měsíců a 14 dní.

Půl roku po propuštění odešel do Německé demokratické republiky, kde jeho stopy končí. Jeho bývalého kumpána R. Zikesche se dopadnout nepodařilo. Dcera zavražděného strážmistra o skutečné příčině smrti svého otce dlouho nevěděla. Zásluhou Veteránů Policie ČR byla Červenému v roce 2016 znovuodhalena ztracená pamětní deska.

Při znovuodhalení pamětní desky v roce 2016 byla přítomna i dcera zavražděného strážmistra Rudolfa Červeného Zdeňka. Pamětní deska byla tentokrát umístěna na objektu Krajského ředitelství policie Libereckého kraje v ulici Mariánská.

Při znovuodhalení pamětní desky v roce 2016 byla přítomna i dcera zavražděného strážmistra Rudolfa Červeného Zdeňka. Pamětní deska byla tentokrát umístěna na objektu Krajského ředitelství policie Libereckého kraje v ulici Mariánská. |foto:Policie ČR

Vyberte zločin podle data