Zeman je pragmatický populista, kterému nikdy neporozumím. Černé duše a zvláštní prostředky mu zařídil Nejedlý, říká novinář Kmenta

20. březen 2023, aktualizováno

„Dlouhodobě jsem pracoval na jedné kauze a zjistil jsem, že tajná služba BIS použila metody za hranou zákona. To je podle mne v demokratickém státě neslučitelné s jejich kladným hodnocením,“ říká investigativní reportér a spisovatel Jaroslav Kmenta. BIS jeho tvrzení opakovaně odmítla a připomíná, že novinář nemá pro své tvrzení důkazy.

Kmenta tak vysvětluje svou kritiku prezidenta Petra Pavla, který už oznámil, že chce šéfa BIS Michala Koudelku po letech odkládání povýšit do hodnosti generála. Koudelka je podle něj problémový ředitel a ne vše, co se v BIS dělo, bylo v pořádku.

„Ve zkratce jde o kauzu, kdy Bezpečnostní informační služba (BIS) monitorovala a sledovala aktivity hradní party kolem Miloše Zemana – hlavně hlavního poradce Martina Nejedlého a vedoucího kanceláře Vratislava Mynáře. To bylo v pořádku a ,ukazuji palce nahoru‘.“

Při odposlouchávání Hradu BIS použila metodu, která neprošla zákonným procesem.

„To tajná služba dělala správnou věc, protože si stát nezasloužil, aby měl na Hradě takovéto ,osobnosti‘. Nicméně při monitorování, odposlouchávání se stalo, že použili metodu, která neprošla zákonným procesem.“

Čtěte také

„To znamená, že část odposlechů byla pořízena nelegálně. Upozornil na to přímo ve svém prohlášení asi před rokem a půl tehdejší prezident Miloš Zeman. Já jsem po tom případu šel, snažil se to rozklíčovat a dospěl k závěru, že mám několik indicií, které poukazují, že by se to minimálně mělo prošetřit. Protože existují konkrétní údaje, které svědčí o tom, že šlo o nelegálnost,“ vysvětluje novinář. Bezpečnostní a informační služba jeho tvrzení označila za „hrubě nepřesná“ a „jasně nepravdivá“. (celé její vyjádření uvádíme v boxu níže)

Když chce BIS někoho odposlouchávat, musí mít svolení soudu, v případě Hradu dokonce Vrchního soudu, ale podle Kmenty část z odposlechů svolení nemělo.

„Musím dodat, že BIS mé podezření odmítá, chtěla případ předat komisi na parlamentní úrovni, která ale nemá velké pravomoci, jen si vyslechne, co jim šéf té služby řekne, a oni pak prohlásí, že se vlastně nic nestalo.“

Pro kontext doplňujeme i vyjádření BIS z 9. března 2023:

Jaroslav Kmenta popisuje události a techniky, o kterých nemá dostatek informací, a tak se dopouští hrubých nepřesností a jasně nepravdivých tvrzení. Přesto, že Jaroslav Kmenta měl k dispozici jasné vysvětlení přímo od mluvčího BIS, v šíření nepravdivých informací dále pokračuje. Své tvrzení, že ředitel BIS nařídil nelegální odposlechy, navíc uveřejňuje přesto, že je mu známo jednoznačné vyjádření Stálé komise pro kontrolu činnosti BIS Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, která jasně konstatovala, že BIS se ničeho nezákonného nedopustila.

Vždy, když chce BIS nasadit odposlech, musí mít souhlas předsedy senátu vrchního soudu v Praze. To je zásadní a nepřekročitelná podmínka při nasazení odposlechu prostřednictvím telefonního operátora, a to samé platí i pro použití jiných technických prostředků včetně tzv. Agáty. Vše je vždy řádně odůvodněno, předsedou senátu vrchního soudu schváleno a následně kontrolováno, ke všemu existuje dokumentace a konečně do celého procesu je zapojeno více na sobě nezávislých pracovišť služby jako další stupeň kontroly.“ 

Zeman, Nejedlý, Mynář a Šlouf

Kmenta napsal několik textů a knihu i o Miloši Zemanovi, takže se musel ponořit do jeho výroků a chování po celou dobu v politice.

„A dospěl jsem k závěru, že Zeman byl neskutečně pragmatický politik, který vždycky nějak něco vytušil. Možná na to měl cit, což byl asi dar. Protože vycítil ve společnosti, co mu udělá body, co mu dává volební potenciál, který ho pak dostával do všech funkcí, ve kterých byl,“ dodává s tím, že Zeman byl také velkým populistou.

Čtěte také

„Proto mu vlastně nerozumím, protože nerozumím žádnému populistovi – to ani nejde. A vlastně bych si ani nepřál, abychom tady měli dalšího politika, kterému není rozumět. Protože když se politik rozhoduje jen podle toho, co si myslí občané a co mu přinese body, je to to nejhorší, co se může stát,“ přiznává Kmenta.

Jak to pak bylo s druhou prezidentskou volbou Zemana? „V roce 2018 uzavřel pevný mocenský pakt s novým premiérem Andrejem Babišem a s tehdy čerstvě nejsilnějším hnutím ANO. Řekli si, že si nebudou vzájemně škodit a ‚když budeš hodný, tak lidem řeknu: volte Babiše‘ a naopak.“

Čtěte také

„Jsem přesvědčen – i na základě toho, jak jsem to zkoumal v rámci psaní knihy a všech dalších textů –, že klíčovou roli v prezidentských kampaních Miloše Zemana sehrával Martin Nejedlý. Člověk, kterého si pak dosadil jako hlavního poradce na Hrad. To je podnikatel, který má zvláštní a velmi pevné vztahy s některými vysoce postavenými lidmi z Ruska a z ruského byznysu i blízkých Kremlu.“

„Podle mých informací byl Nejedlý tím, kdo dostával díky byznysu s Ruskem velmi výhodné podmínky pro odběr například ropných produktů pro českou společnost Lukoil Aviation Czech, která dodávala ropné produkty, petrolej pro Letiště Praha. Tedy pro všechna letadla, která tady přistála.“

Z tohoto byznysu se pak generoval zisk, ze kterého se Martin Nejedlý stal nejvlivnější postavou v zákulisí české politiky a také řídil kampaně Miloše Zemana, tvrdí Kmenta.

Čtěte také

„Také jsem dospěl k několika indiciím, že ta poslední kampaň byla vedena tak, že měla i černé duše a zvláštní finanční prostředky, u kterých se nevědělo, kdo za nimi stojí.“ Novinář totiž sám některé Zemanovy donátory navštívil, ti ale o nějaké své podpoře netušili.

Nejedlého a Mynáře ale na Hrad přivedl muž v pozadí Miroslav Šlouf. „Zeman rostl v české politice od 90. let a vedle sebe měl vždy jako nejbližšího spolupracovníka, který mu se vším možným pomáhal, Šloufa. Někdejšího komunistického aparátčíka a vlivného funkcionáře bývalého režimu. A ten mu pomáhal až do roku, dejme tomu, 2013.“

Pak si Šlouf ale vybral dva nástupce: Martina Nejedlého a Vratislava Mynáře. „A ti, když už viděli, že Zeman vyhrál volby, tak ho odřízli od jeho starého mouřenína Šloufa,“ uzavírá.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí si poslechněte v audiozáznamu.

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.