Zvýšit minimální mzdu? Z toho profituje hlavně stát, lidé dostanou přidáno jen málo, vadí ekonomce Horské

„Covid byl pro ekonomiku šok, který je velmi těžké vstřebat. Oživení naráží na různá omezení, jsou problémy s dodávkami, došlo k přerušení dodavatelských řetězců a ceny vstupů raketově rostou,“ uvádí s tím, že i firmy, které mají zakázky, nemohou vyrábět kvůli nedostatku materiálu i pracovních sil.

Čtěte také

Lidé mají na účtech 200 miliard navíc, které nemohli utratit. Ekonomika se rychle oživí, věří ekonom

Růstu ekonomiky prý nepomáhá ani v zimě schválený vládní balíček, který snížil některé daně. Vydělali na něm totiž zejména bohatší lidé, kteří uspořené peníze neutratili, ani neinvestovali, ale vložili je do bank. Spotřeba tak nevzrostla, zato státní dluh ano.

„Zrušení superhrubé mzdy a hlavně snížení sazby daně byla trefa zcela mimo cíl. Pomoci potřebovali zejména lidé s nízkými příjmy a ti, kdo například přišli o práci v oblasti služeb,“ upozorňuje hlavní ekonomka Raiffeisenbank.

Vyšší minimální mzda? Hlavně pro stát

Horská ale nesouhlasí ani se zvýšením minimální mzdy, které navrhuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), a to z 15 200 korun na 18 tisíc. To prý neodpovídá růstu ekonomiky ani produktivitě práce a byl by to jen další šok pro hospodářství.

Čtěte také

Proškrtat se k blahobytu jde obtížně, vláda neměla zahodit sto miliard z rozpočtu, kritizuje Dolejš

„Máme vysoké mzdové náklady právě kvůli jedné z nejvyšších sazeb důchodového a zdravotního pojištění, které hradí zaměstnavatel. Ať stát sníží dodatečné odvodové zatížení zejména u nejméně placené práce a ať on sám na růstu minimální mzdy nevydělává,“ navrhuje ekonomka.

Z růstu minimální mzdy tak podle ní profituje především stát. „Ať narovinu řeknou, že je to zdroj pro státní rozpočet, ale neříkají, že to dělají kvůli lidem, protože ti z toho dostanou velmi malou částku.“

Zvyšovat důchody ano, ale

Horská naopak souhlasí se zvyšováním důchodů, je ale třeba se ptát, zda na to máme. „V současné době je důchodový systém v deficitu – abychom mohli vyplácet stávající důchody, tak si musíme půjčovat. A ten dluh také není zadarmo, stojí nás jednotky miliard korun,“ podotýká.

Čtěte také

Zamrazilová: Tři stovky k důchodu nejchudším nepomůžou. Bohatší to pocítí málo, ovšem státní rozpočet dost

Sněmovna v pátek schválila dodatečné zvýšení důchodů o 300 korun od ledna nad zákonnou valorizaci a příspěvek 500 korun za každé vychované dítě od roku 2023.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) chce peníze ušetřit zmrazením platů ústavních činitelů, v rozpočtech na platy úředníků, snižováním provozních výdajů, zavedením digitální daně nebo redukcí daňových výjimek.

„To nestačí, protože jedno číslo proti tomu je 50, v příštím roce 70 a v roce 2024 až 100 miliard korun, které budeme platit jen ze svého dluhu. Je to důsledek daňového balíčku a neochoty státu opravdu šetřit, a to výrazně,“ komentuje Horská.

Šetřit by se mělo v provozních výdajích a dotacích, které představují asi 150 miliard. „Část jde na dopravu a energetiku, ale nemalá část do zemědělství. Na výzkum, vývoj a vzdělávání jdou stovky milionů. Podle mého názoru lze od stolu seškrtat dotace na polovinu,“ navrhuje ekonomka.

Mají mít očkování státní zaměstnanci nárok na dva dny placeného volna? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.