Analytik: Příslib místo pozvánky? Důvod je prozaický. NATO stále není připraveno za Ukrajinu bojovat

13. červenec 2023

Příslib další vojenské pomoci, zároveň také žádný jasný harmonogram budoucího ukrajinského členství v Severoatlantické alianci. Tak skončil ve Vilniusu dvoudenní summit NATO. Čekal Volodymyr Zelenskyj více? Analytik Jan Ludvík v audiozáznamu ještě vysvětlí, proč americký záměr darovat Ukrajině kazetovou munici budí emoce, a zhodnotí roli Turecka v euroatlantickém prostoru.

„Já si myslím, že obecně po každém summitu nemůže být nikdo úplně spokojen a nikdo úplně nespokojen. Tak to chodí. Volodymyr Zelenskyj samozřejmě tlačil na západní země. Kdyby ale řekl, že je s výsledkem spokojen, nemohl by dostat víc,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... vojenský analytik Jan Ludvík.

Čtěte také

Podle něj Ukrajinci zřejmě nečekali, že by byli na summitu do NATO rovnou přijati. „Zřejmě ale doufali v nějaký jednoznačný rozvrh, kdy ke vstupu Ukrajiny dojde. Když ale nevíme, kdy skončí válka, je těžké dát Ukrajině konkrétní rozvrh.“

Vstupní proces Ukrajiny do NATO, jak zaznělo ve Vilniusu, by měl být nicméně kratší a jednodušší. Co to v praxi znamená, však nikdo nevysvětlil. „Asi to byl záměr. Jakmile by totiž došlo na technikálie, členské státy by se zřejmě úplně nedohodly, co tím vlastně myslí.“

Vymlouvá se NATO?

Jednou z podmínek pro proces přijetí má být modernizace ukrajinské armády. Podle Jana Ludvíka jde ale tak trochu o výmluvu ze strany NATO. „Z hlediska přijetí Ukrajiny určitě existuje řada problémů jak na straně Ukrajiny, tak na straně NATO. Nicméně stav ukrajinské armády je ten nejmenší problém. Ukrajinská armáda sice ještě není plně transformovaná na standardy NATO, navíc nepochybně ještě ve válce utrpí ztráty, ale není to problém. NATO přijalo i státy, jejichž ozbrojené síly nebyly v dobrém stavu.“

Čtěte také

Hlavní důvod, proč Ukrajina není přijata, je podle analytika velmi prozaický. „Členské státy NATO nejsou v tuto chvíli připraveny za Ukrajinu bojovat. A Pokud za ni nejsou připraveny bojovat, nemohou ji přijmout. Zkrátka nikomu se nechce jít do rozběhnuté války s Ruskem.“

Někteří sice doufají, že by ani tak do války s Ruskem nemuseli, protože Rusko by se bálo takovou válku začít. Jisté to ale není. „Kreml by nepochybně mnohem více zvažoval, jestli na Ukrajinu zaútočit ve chvíli, kdy by byla v NATO. A vždycky hrozí to nebezpečí, že když budeme jenom blafovat, že bychom Ukrajinu bránili, blaf někdo prohlédne. Zároveň když Ukrajina bude v NATO, tak nepomoct jí už bude velmi těžké. Ohrozili bychom tím hodnověrnost záruk všem ostatním členským státům. Takže ve chvíli, kdy Ukrajina do NATO vstoupí, ochranu skutečně získá.“

Ticho v Moskvě

Summit ve Vilniusu sledovala samozřejmě i Moskva. Podle tamního ministerstva zahraničí se Severoatlantická aliance s konečnou platností vrátila ke schématům studené války. Co se ale skutečně v Rusku odehrává, nikdo neví. „Na to, že tam nedávno proběhla vojenská vzpoura, se v Rusku děje překvapivě málo. Hlavy masivně nepadají, Prigožin jednal s Putinem a v klidu odletěl, generál Surovikin zmizel neznámo kam.“

Možná tak má podle Ludvíka pravdu britský expert Mark Galeotti, který nazval Putina velkým prokrastinátorem. „Možná opravdu Vladimiru Putinovi chybí životní energie dělat velká, nepříjemná rozhodnutí, a prostě jen doufá, že ono to nějak půjde samo. Teprve když opravdu čelí jasnému neúspěchu, tak udělá nějaký další krok. Viz jeho neustálé odkládání ruské mobilizace,“ uzavírá Jan Ludvík.

Spustit audio

Související