Narodila jsem se v roce 1980 v Praze. Na Fakultě sociálních věd jsem vystudovala žurnalistiku a mediální studia. Během studia jsem začala pracovat v přílohách Lidových novin, kde jsem nakonec strávila pět let. Následovala roční zastávka v MF Dnes. Sedm let jsem pak vedla hudební web mediální skupiny Lagardére Active ČR.
Byla jsem členkou redakce českého Newsweeku, kde jsem se starala o kulturní rubriku, poté jsem rok editovala kulturu na Aktuálně.cz. Na Vltavě jsem do dubna 2024 pracovala jako editorka a moderátorka pořadu Vizitka.
Často/ráda poslouchám hudbu, chodím na výstavy, čtu, chodím do kina, běhám, vyrážím na výlety po Česku i do zahraničí, kreslím, chatařím a s kytarou a počítačem zkouším skládat písničky. Dvanáct let jsem zpívala ve vokálně-instrumentálním souboru Doubravánek.
Všechny články
-
Zajímají mě emoce. Bližší jsou mi ty temnější, říká dokumentární fotograf Jan Mihaliček
„Vyrostl jsem v černobílém světě. I většina filmů takových byla, stejně jako fotky v Lidových novinách, pro které jsem pracoval,“ říká dokumentární fotograf Jan Mihaliček.
-
Žádná ezoterika. Čaj je spojení estetiky, zen buddhismu, poezie a keramiky, říká básník Ivo Hucl
Psal už jako kluk pod vlivem Františka Gellnera a Josefa Kainara. „Měl jsem chuť zachytit svou zkušenost se situací, s člověkem,“ říká Ivo Hucl, básník a kurátor.
-
Na jevišti miluji to, co nechci v životě. Postavy, které čelí nepřízni osudu, říká Zuzana Kronerová
Hostem Markéty Kaňkové byla na Slovensku i u nás ceněná divadelní a filmová herečka, milovnice experimentů, šansonů a optimistka bez příčiny Zuzana Kronerová.
-
Design kultivuje. Ale podniky vnímají studenty jako levnou pracovní sílu, říká rektor UMPRUM Vybíral
Je potřeba, aby absolventi UMPRUM byli zruční, ale aby do designu, architektury a umění dokázali přenést taky emoce, zdůrazňuje staronový rektor UMPRUM Jindřich Vybíral.
-
Zbořit OC Ještěd bylo hrabavé rozhodnutí, architektonická hrůza do města nepatří, říká Petr Šimr
Petr Šimr pochází z česko-německého manželství, jeho německá maminka se ještě před koncem války v Drážďanech provdala za českého tatínka.
-
Autor Dějin lidí Martin Rychlík: Markézané byli kanibalové, ale jejich tetování bych chtěl mít
Všichni se radujeme, truchlíme, dáváme si jména. Jenomže jinak to dělají Evropané, jinak Maoři a ještě jinak to dělali Aztékové. I o tom je nová kniha Dějiny lidí.
-
Za protektorátu měla literatura roli, o které se nám dnes ani nezdá, říká historik Pavel Janoušek
„Knihu, o které bych přemýšlel jako o události, jsem dlouho nečetl. Okouzlení, kdy jsem s nadšením četl Škvoreckého, Párala nebo Vyskočila, je pryč,“ říká Pavel Janoušek.
-
Malíř Jan Merta: Bojím se, že se lidi budou bát. Strach zkresluje myšlení i pohled na skutečnost
Putine, jdi do háje! To byla jedna z prvních vět, které malíř, jenž do kontextu českého výtvarného umění vstoupil na začátku 80. let, ve Vizitce pronesl.
-
Jako by starší ženy byly neviditelné. Ráda bych sledovala víc ženských postav, říká Klára Vlasáková
„Jsem překvapená, jak silný rok měla česká kinematografie, o filmech jako Il Boemo, Arvéd, Banger nebo KaprKód se hodně diskutovalo,“ říká publicistka Klára Vlasáková.
-
Společnost mi přiřadila škatulku dělníka, ale to já nechtěl. Měl jsem štěstí, říká Patrik Banga
„Kdy mi naposledy přišla rasistická zpráva? Asi před třemi hodinami, nějaký pán nechutně reagoval na moji kritiku vystoupení pana Kozuba,“ říká Patrik Banga.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 27
- 28
- 29
- 30
- 31
- …
- následující ›
- poslední »