Historie v tanci a muzice. Formani udržují východočeské tradice
Národopisný soubor Formani funguje ve Slatiňanech od roku 2004. Tvoří ho nadšenci do folklorních tanců, písní a zvyků. Podle historických záznamů skládají hudbu, vymýšlí choreografie a šijí kroje. Jejich vystoupení tak pomáhají zachovávat lidové tradice z Chrudimska, Hlinecka a Nasavrcka.
Soubor se skládá z muziky a tanečníků. Inspiraci pro tvorbu shánějí v knihovnách, antikvariátech i u odborníků. „Tím, že jsme národopisný soubor, tak si zakládáme na tom, že nejen zpíváme a tančíme, ale hlavně zpracováváme zvyky a obyčeje z naší oblasti. Snažíme se vše zachovat, aby bylo na našich krojích a tancích opravdu vidět, že patříme do toho našeho regionu,“ říká umělecká vedoucí Stanislava Sejkorová.
Před skoro dvaceti lety soubor založili manželé Kohoutkovi. Původně to byl malý pěvecký sbor s klavírem, který se postupně rozrostl do dnešní podoby, kde je zhruba deset tanečních párů a dvanáct muzikantů. „Jsme takový rodinný soubor. My rodiče máme děti, které s námi tancují nebo hrají. Základ tvoří vlastně čtyři rodiny,“ doplňuje Stanislava.
Jedna sukně nestačí
Nedílnou součástí vystoupení jsou přesné repliky krojů z druhé poloviny 19. století. U kroje vdané ženy nesmí chybět čepec. „Pokud se dívka vdala, tak už nesměla ukázat své vlasy ostatním mužům. Proto se při svatbě říkalo ‚začepíme nevěstu‘, protože od té doby musela nosit čepeček,“ popisuje umělecká vedoucí. Čepce se nosily buď slavnostní, různě barevné, vyšívané zlatem a zdobené granáty, nebo pracovní, které byly čistě bílé.
Tanečnice na sobě mají při vystoupení několik sukní. Nejdříve si oblékají úzkou spodničku, která dříve měla funkci spodního prádla, na ní je potom široká spodnička, taftová sukně a vyšívaná zástěra. U pasu pod sukněmi je takzvaný honzík, který rozšiřuje boky a tvoří tak kontrast oproti útlému pasu svázanému šněrovačkou.
Na vystoupení Národopisného souboru Formani se můžete přijít podívat 16. prosince do sokolovny ve Slatiňanech. Kromě tanců se tam návštěvníci seznámí také s lidovými vánočními zvyky. První koncert začne v 16 hodin a druhý v 17:30.
Jak vznikly folklorní a národopisné soubory nejen ve východních Čechách? Z čeho se skládá kroj muže? A jak vypadá propojení opery s folklorem? Poslechněte si záznam pořadu.
Související
-
Všechno zlé je pro něco dobré, to v mojí kariéře platí doslova, říká Dagmar Pecková
Dagmar Pecková vyrostla v Medlešicích, absolvovala jeden ročník chrudimského gymnázia v matematicko-fyzikální třídě a dnes ráda háčkuje a vaří.
-
Piano dokonale naladit nejde, je to živý nástroj, říká ladič Martin Kühr
Náplní práce Martina Kühra je oprava a ladění pian. Původně přitom hrál na harmoniku. K pianům se dostal až na střední škole.
-
Divadlo patří k České Třebové neodmyslitelně, říká herec a režisér
Josef Jan Kopecký je původní profesí učitel. Od dob dospívání se ale věnuje amatérskému divadlu. Jako herec i režisér. Získal za něj řadu ocenění.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
