Karadžič byl odsouzen za genocidu, pro bosenské Srby je ale stále hrdinou
Bývalý vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžič dostal od mezinárodního soudu v Haagu za genocidu a zločiny proti lidskosti 40 let vězení. Soud mu klade za vinu především masakr v Srebrenici, kde bylo povražděno na 8000 bosenských muslimů.
Masakr, který se odehrál v červenci 1995, je považován za největší masovou vraždu v Evropě od hrůz holokaustu. V Republice srbské se ale podle magazínu Foreign Policy snaží Karadžičův podíl na krveprolití banalizovat.
Pouhé čtyři dny před tím, než tribunál vynesl rozsudek, totiž s velkou slávou pojmenovali po Karadžičovi novou kolej univerzity v Pale. „Rozhodli jsme se tuto kolej zasvětit muži, který je bezpochyby jedním ze zakladatelů Republiky srbské,“ uvedl při té příležitosti současný bosenskosrbský prezident Milorad Dodik.
Dodejme, že Republika srbská je samosprávné území v rámci Bosny a Hercegoviny, jehož obyvatelstvo tvoří převážně křesťanští Srbové. Vzniklo během války v 90. letech. Srbové zde mají vlastní vládu, vybírají vlastní daně a mají vlastní policejní složky.
Výběr koleje v Pale není vůbec náhodný. Právě v tomto městě měl Karadžič velitelství. Odsud dirigoval srbské ostřelovače a dělostřelecké jednotky záměrně napadající civilní, převážně muslimské, obyvatelstvo v nedalekém Sarajevu.
Tribunál v Haagu shledal Karadžiče vinným z dalších devíti válečných zločinů, ty jsou ale v porovnání se Srebrenicou druhořadé. Podle organizace Human Rights Watch dokládá odsouzení sedmdesátiletého Karadžiče, že vytrvalost a houževnatost vedou ke spravedlnosti. Byť po více než dvaceti letech.
Jenže Karadžovičovi krajané to vidí jinak. Zástupce Republiky srbské ve Washingtonu Obrad Kesič řekl Foreign Policy, že už samotný proces s Karadžičem vzbuzoval řadu pochybností. Celý tribunál prý byl proti Srbům zaujatý a neúměrně trestal právě srbské důstojníky.
„Ukázalo se, že hlasy, které varovaly před politizací tribunálu, měly pravdu. Celý tribunál je jedním špatným experimentem,“ prohlásil Kesič.
Bývalý americký zvláštní vyslanec v Bosně Daniel Serwer, který v devadesátých letech pomohl při mírových jednáních ukončit konflikt, varuje, že pojmenováním univerzitní koleje po Radovanu Karadžičovi jasně vzdává vláda Republiky srbské poctu jeho ideám i záměrům.
Vláda je podle Serwera stále infikována Karadžičovým nacionalismem. Ten se projevuje například tím, že prezident Milorad Dodik vyhlásil de facto nezávislost na ústřední bosenské vládě a tím zabránil i plánovaným jednáním o vstupu země do Evropské unie.
„Vzývání Karadžiče není samo o sobě tak nebezpečné, skutečné nebezpečí spočívá v tom, že současný prezident hájí v podstatě tu samou politiku jako tento válečný zločinec a nevzdal se úsilí o nezávislost na Bosně. Jeho zarputilost dělá z Bosny a Hercegoviny v praxi nefunkční stát,“ řekl Foreign Policy Serwer.
Velkosrbský nacionalismus je mezi bosenskými Srby stále silný a mnozí rádi vidí jméno Karadžiče napsané na veřejných místech. Studentka žurnalistiky na univerzitě v Pale Bobana Džervesová, řekla agentuře Reuters, že ji pojmenování koleje po Karadžičovi potěšilo.
„Myslím, že Karadžič má největší zásluhy na vzniku Republiky srbské i na tom, že v tomto městě vznikla univerzita,“ ilustrovala Bobana postoj mnoha bosenských Srbů k tomuto válečnému zločinci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
