Karel Barták: Drama na bělorusko-polské hranici prospívá paradoxně polské vládě
Nalákat tisíce nebohých migrantů z Blízkého východu do dalekého Minsku a pak je pod vidinou snadného vystěhování do Evropské unie vyslat do studených lesů k polské hranici bez možnosti návratu. Rozsévat tím zmatek, strach a napětí, vyvolávat humanitární krizi, způsobovat na jedné straně smrt běženců a na druhé politicky nahrávat polským stoupencům tvrdé ruky. Takový scénář patří spíš do kategorie politické sci-fi než do reálného světa. Přesto se to děje.
A to pod taktovkou pološíleného běloruského diktátora Alexandra Lukašenka a velmi pravděpodobně když ne s přispěním, tak aspoň s tichým požehnáním Ruska Vladimira Putina.
Čtěte také
Evropská unie zprvu váhala, jak se zachovat. Nezapomínejme, že svádí v posledních měsících stále urputnější vnitřní boj se stávající polskou vládou ohledně dodržování pravidel právního státu. Připomeňme si také, že tato polská vláda od začátku pohraniční krize brání evropské agentuře Frontex, aby se do věci jakkoli vložila, ačkoli to má přímo v popisu práce a navíc sídlí ve Varšavě.
Bruselské instituce irituje neochota polských úřadů pustit na území, kde vyhlásily výjimečný stav, novináře a humanitární pracovníky. Polští pohraničníci a armáda jsou obviňováni z nezákonného vytlačování migrantů zpět na běloruské území; nepřímo se jim přisuzuje odpovědnost za lidi, kteří už v lesích a bažinách podél hranice zemřeli; k prvním obětem mohou rychle přibýt další, pokud se situace neuklidní.
EU a nepřekonatelný hraniční plot
V posledních dnech se však evropské instituce zjevně rozhodly se celou vahou postavit za polskou vládu ve jménu evropské podpory a solidarity. Na Minsk se snesou velmi pravděpodobně další sankce, které postihnou lidi a úřady jakkoli spojené s naháněním arabských migrantů na polskou a také litevskou hranici.
Čtěte také
Hlavním terčem však mají být letecké společnosti, které kandidáty na azyl v EU do Minsku přivážejí – běloruská státní společnost Belavia, která je v tom nejaktivnější, má přijít o možnost si najímat letadla od evropských leasingových společností. Zásah by měly dostat také některé ruské nebo turecké aerolinky.
Do zemí, odkud migranti přicházejí, se rozjedou evropští komisaři, aby tamní vlády přesvědčily, že by bylo lépe nedovolovat jejich občanům cestovat do Běloruska.
Tato opatření by měla napětí zklidnit. Je načase; situací se z polské iniciativy začala zabývat Severoatlantická aliance, tedy vojenská organizace. V Bílém domě informovala prezidenta Joea Bidena osobně šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Kancléřka Angela Merkelová volala ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Čtěte také
Estonský ministr obrany vyslovil obavu, aby se na hranici nezačalo střílet. A šéf Evropské rady Charles Michel ve středu ve Varšavě poprvé připustil, že by Unie mohla Polsku i Litvě přispět na postavení nepřekonatelného hraničního plotu, ačkoli Evropská komise dosud financování jakýchkoli zdí, hradeb a plotů kategoricky vylučovala.
V samotném Polsku má nelítostný postup vlády dosti masovou podporu a umožňuje režimu Jaroslawa Kaczynského odvádět pozornost od méně populárních témat, jako jsou například zákaz umělého přerušení těhotenství nebo prudce rostoucí hladina cen.
Opozice v čele s bývalým předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem sice vládu kritizuje za nelidskost, nedokáže však přijít s alternativou, která by měla masovější podporu.
Evropa se i proto bude snažit, aby především zastavila či omezila „přísun“ běženců do Běloruska a ochladila tak stále žhavější napětí, které jinak hrozí přerůst v mimořádnou krizi.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
