Kdo znevažuje šoa

22. leden 2023

Na pátek 27. ledna připadá Mezinárodní den památky obětí holocaustu, připomínaný u nás i jako den předcházení zločinům proti lidskosti. Zdaleka ne všude se však k památce 6 milionů zavražděných Židů přistupuje s úctou.

Holocaust označovaný v židovské tradici hebrejsky i jako šoa byl také v loňském roce veřejně znevažován. Již v srpnu Hnutí proti antisemitismu, sdružující po celém světě více než 400 organizací, publikovalo znepokojivou zprávu: v uplynulých 12 měsících bylo ve 29 zemích zaznamenáno 214 veřejných projevů znevážení či zneužití pojmu holocaust. Nejednalo se přitom jen o odmítání historických fakt, ale i o obvinění z páchání holocaustu v současnosti. V této souvislosti byly například zmiňovány restrikce v důsledku pandemie koronaviru, izraelsko-palestinský konflikt, výroky opozičních politiků nebo vyjádření ke klimatické změně.

K otevřenému zastírání šoa dochází tradičně v Íránu, Sýrii a na území Palestinské autonomie. Zvláštní pozornost přitom loni v srpnu vzbudilo prohlášení jejího prezidenta Abbáse, který v Německu obvinil Izrael ze „spáchání padesáti holocaustů“.

Existují ovšem i jiné případy zloby. Generální tajemník Muslimské světové ligy Muhammad bin Abdul Karim Al-Issa tak byl i loni terčem odsudku radikálních muslimských kazatelů za svou modlitbu za zavražděné Židy, kterou v roce 2020 pronesl v Osvětimi. Ve Francii žijící tuniský imám Hassen Chalghoumi zase loni v lednu ve zdejší televizi hovořil o tom, že za veřejně projevenou úctu k obětem holocaustu v roce 2005 i s rodinou dodnes čelí výhrůžkám islamistů.

Ke znevažování šoa ovšem nevede jen ideologická nenávist, ale neméně otrlost a cynismus. Příkladem může být britská cateringová firma, která v prosinci nabízela vegetariánský „frankfurtský párek“ se jménem Anny Frankové. Jak známo, deník této nacisty zavražděné dívky patří k nejpůsobivějším svědectvím o válečné persekuci Židů. Majitelka firmy menu zdůvodnila tím, že Anna Franková byla vegetariánka původem z Frankfurtu.

I u nás známý řetězec KFC zase loni v Německu před výročím pogromu proti Židům v listopadu 1938 zval ke konzumaci mobilní aplikací se sloganem: „Den vzpomínky na říšskou křišťálovou noc – dopřejte si jemný sýr s křupavým kuřetem.“

Nebo jiný příklad: Anglický komik Jimmy Carr si ve svém únorovém pořadu na Netflixu dopřál krutý posměšek na adresu romských obětí holocaustu. Šokovaná britská ministryně kultury Dorriesová se poté vyslovila pro zákonem stanovenou odpovědnost streamovacích služeb.

A netřeba chodit do zahraničí. Český komik Štěpán Kozub se loni v květnu před početným publikem v O2 aréně zaskvěl nechutným rádoby vtipem o Židech ve spalovacích pecích.

Americký nositel Nobelovy ceny Elie Wiesel řekl: „Zapomenout na holocaust znamená zabít dvakrát.“

autor: Leo Pavlát
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.